Za perlami Belgie. Bruggy ohromí atmosférou i památkami, tíží je však nápor turistů

Bruggy

Bruggy Zdroj: Shutterstock

Město protíná nespočet vodních kanálů
Belgické Bruggy už nikdy nevymžete z paměti
Bruggy
Bruggy
Bruggy
9 Fotogalerie

Se značnou nelibostí trávil hlavní hrdina gangsterky s názvem V Bruggách čas v belgickém historickém městě. Absence společenského života a důraz na památky jsou však částečně jen filmovou fikcí. Na rozdíl od oceňovaného snímku jsou Bruggy skutečně živým místem, které pod náporem turistů začíná trpět. Také proto je dobré mít v záloze alternativu.

Stotisícové Bruggy se nacházejí v severozápadním cípu Belgie, deset kilometrů od nizozemských hranic a pobřeží Severního moře, jižním směrem zhruba hodinu cesty vozem leží severofrancouzské město Lille. Také díky výhodné pozici se do města každý rok sjedou miliony turistů z celého světa, kteří chtějí vidět gotickou architekturu zapsanou od roku 2000 na seznam UNESCO.

Ironií je, že město za svůj pitoreskní ráz vděčí dřívější chudobě. Ve středověku byly Bruggy významným námořním obchodním uzlem. Díky přílivu peněz se z Brugg stalo regionální obchodní středisko obehnané hradbami. Po zanesení vodních kanálů a ztrátě přístupu k moři v 16. století však začal význam města upadat a během dalších staletí se zařadilo mezi nejchudší v zemi. Právě nedostatek investic v období průmyslové revoluce zakonzervoval historickou podobu Brugg.

Střed města tvoří náměstí Markt, které jak už název napovídá, v minulosti plnilo klíčovou obchodní roli. Vévodí mu 83 metrů vysoká radniční věž Belfried. Kromě desítek restaurací a obchodů se na Marktu nachází také novogotická úřední budova. Jen několik metrů od ní je další náměstí nazvané Burg, jehož dominantou je místní radnice. Snadno přehlédnutelná je proto bazilika sv. Krve, která stojí v rohu náměstí. Ta ukrývá jednu z významných křesťanských relikvií, kus látky údajně namočené v krvi Ježíše Krista. Do Brugg se dostala v průběhu druhé křížové výpravy, o její pravost se nicméně dodnes vedou spory. 

Křesťansky významných památek ze středověku je však ve městě spousta, impozantní je například kostel Panny Marie s věží dosahující výšky 122 metrů. Nedaleko od něj se nachází také podobně honosná katedrála Spasitele. Pravým opakem je strohý areál bekináže, tedy uzavřeného bloku středověkých budov, které byly určené pro ženy sloužící církvi, jež však neskládaly řeholní slib. Uprostřed bekináže se nachází kostel sv. Alžběty.

Samá voda

Ten přímo sousedí s jedním z ramen místních kanálů, které městu dodávají neopakovatelnou atmosféru. Z centra se vyplatí klidnou vodu sledovat směrem na východ a následně dojít až k historickému opevnění. Z něj zůstala pouze brána. Naopak perfektně zachované jsou větrné mlýny na nedalekých pahorcích, z nichž je vidět celé centrum města. Právě až v této periferii historického města daleko od davů turistů je ideální čas na nasátí atmosféry. Historické domy zde neokupují obchody s vyhlášenými vaflemi nebo čokoládou, ale bydlí v nich místní, případně se v nich nacházejí tradiční belgické hospody.

Kromě nich stojí za návštěvu také některá z galerií, nejvýznamnější je Groeninge Museum. V něm jsou k vidění díla především vlámských a nizozemských autorů, mezi kterými nechybějí například Hieronymus Bosch nebo Jan van Eyck, jenž je v Bruggách pohřben.

Plnohodnotná alternativa

Právě kvůli množství turistických lákadel se částečně mimo pozornost veřejnosti nachází čtyřicet kilometrů vzdálený Gent – živoucí místo s moderním nádechem. Stejně jako Bruggy je i Gent vystavěn na síti kanálů, které protínají i samotné centrum města. Dodávají mu tak neopakovatelnou atmosféru a také vzdušnost a pocit prostornosti.

V moderněji laděném centru je přitom možné najít hned několik unikátních staveb. Na jediné ulici lze navštívit gotickou katedrálu svatého Bavona, kostel svatého Mikuláše a nedaleký kostel svatého Michaela. Panorama jejich věží pak doplňuje 91 metrů vysoká městská zvonice. Ta se nachází hned vedle historické radnice, která i v podzimních měsících zaujme bohatou květinovou výzdobou.

Milovníci historie a architektury si přijdou na své také při návštěvě hradu Gravensteen, který leží nedaleko hlavní třídy. Budova z konce 12. století se částečně nachází v obytné zástavbě, ze dvou stran je však středověké opevnění možné obdivovat přes vodní kanál, právě odtud působí relativně malá stavba skutečně impozantně. Vysoké zdi Gravensteenu také napovídají, že v minulosti sloužil především jako vězení a soudní budova.

Když památky omrzí

Stejně jako v Bruggách si i v Gentu přijdou na své turisté, kterým letopočty a historická data moc neříkají. Kdo se chce vyhnout prohlídkám s průvodci, může jako alternativu zvolit projížďku na kole, případně na kajaku nebo kánoi po městských kanálech. Kromě netradičního pohledu na město si tak fyzickou aktivitou udělá chuť na belgické pivo. Během slunečných dnů si ho lze dát nejen v restauracích s výhledem na kanál, ale také přímo na městském nábřeží Graslei, jako to dělají desítky místních.

Kromě výborných hranolků a dvou druhů vaflí jsou pak místní specialitou také gentské nosy zvané cuberdon. Jde o sladkost vyráběnou z pryskyřice, jejíž tvar i barva připomínají vánočního františka. Kvůli krátké trvanlivosti je Gent téměř jediným místem, kde je možné tento původní dezert ochutnat.

Kromě historických uměleckých expozic se v Gentu nachází také významná galerie moderního umění SMAK, kde jsou k vidění mimo jiné díla Andyho Warhola. Za návštěvu stojí také městské muzeum, případně muzeum designu s díly Victora Horta či Le Corbusiera.

Rady na cestu

Do Brugg i Gentu se lze dostat pohodlně vlakem, nejlevnější variantou jsou však dálkové autobusové spoje

Města jsou relativně snadno dostupná z obou bruselských letišť, která zemi spojují s Prahou

Při návštěvě Belgie je dobré mít na paměti, že mnozí obchodníci nepřijímají platební karty Visa a MasterCard

Jízda po belgických dálnicích je bezplatná, dodržování rychlostních limitů je však přísně kontrolováno

Spropitné v belgických restauracích není běžnou záležitostí