Za tenhle sloup nasadili život
Na vlastní pěst začal v roce 1716 stavět kameník Václav Render dominantu olomouckého centra, sloup Nejsvětější Trojice. Kdyby tehdy Olomoučané věděli, jak proslaví město, líbali by mu ruce. Už deset let je sloup součástí seznamu nejvýznamnějších světových památek.
Render sloup věnoval městu. Církev tehdy „ostrouhala“, přestože šlo od začátku o náboženskou stavbu. „Je to jediný sloup na světě, v němž je i kaple,“ podotkla bývalá průvodkyně Milada Čechmánková.
Render se však dokončení sloupu nedožil, stihl vybudovat jen první patro. Dokonce ani tři jeho následovníci se nikdy nedočkali hotového díla. A zlatníku Šimonu Forstnerovi práce zcela podlomila zdraví.
Přežil bombardování
Vysvěcení za přítomnosti císařovny Marie Terezie bylo 9. září 1754 velkolepou událostí. Jen čtyři roky poté se ale stal terčem masivního útoku při pruském obléhání Olomouce. Po několika dělostřeleckých trefách nasadili Olomoučané vlastní životy a šli v procesí orodovat ke generálu Keithovi. Bombardování ustalo. Mezitím vrcholné sousoší poškodil vítr v roce 1802 a o padesát let později se na sloupu podle kronik vyřádili i nějací mladí uličníci.
Pocty se sloupu dostalo v roce 1995, kdy se stal národní kulturní památkou. Ta největší sláva – světová – ho však čekala až na podzim 2000, kdy se při zasedání UNESCO v Austrálii dostal na listinu světového kulturního dědictví. „Tím vešel ve světovou známost a stal se jakoby dobrou obchodní značkou Olomouce,“ poznamenal primátor Martin Novotný.
I přesto se v roce 1997 ukázalo, že je sloup v havarijním stavu. Zděšení Olomoučanů se radní pokusili zmírnit a objednali rozsáhlé restaurátorské práce za sedmnáct milionů korun. Ty skončily za čtyři roky, v roce 2001.
Díky tomu, jak je unikátní sloup ceněný, se mu dostává i speciální ochrany. „Sloup od té doby neustále monitorujeme a památkáři mu věnují zvýšenou péči,“ připomněl Novotný.
I přesto se nedaří zabránit všem vandalským útokům. Poslední silnější zásah utrpěl sloup před dvěma lety, když z něj kdosi ulomil zlaté plamínky z balustrády. Dopadení vandala nepomohly ani kamery strážníků, které toho potmě moc neviděly.
Sloup začal po tomto případu nepřetržitě hlídat strážník a vedení města objednalo ve Spojených státech speciální kamery s nočním viděním. Ještě než dorazily, houpali se v září dva chlapci na řetězech tak, že jeden z nich vytrhli a poškodili tím sloupek na obvodu sousoší.
Protesty i omyly
Sloup se již dostal i do kontroverzních souvislostí. V roce 2004 pobouřil církev a věřící plakát Olomouckého kulturního léta, na němž byl sloup v pojetí Jozefa Danglára vyobrazen se sochami zpěváků místo světců. Po protestech se po městě přestal vylepovat.
Mnoha lidem se nelíbily ani velké nánosy holubího trusu. Ze sloupu zmizely až v roce 2006.
A do třetice jeden velký omyl: dlouhé roky si turisté i odborníci mysleli, že je sloup vysoký pětatřicet metrů. Tuto výšku uváděly všechny oficiální propagační tiskoviny i odborné texty. Loni v březnu však olomoučtí vědci z katedry optiky přeměřili sloup speciální metodou a zjistili, že měří o téměř tři metry méně. Letos tak už vyšla výpravná publikace detailně popisující všechny sochy i historii sloupu s již správným údajem 32,2 metru.
Když dnes turista nebo Olomoučan zavítá ke sloupu, provede ho jím dvaadvacetiletá Alžběta Steinerová. „Nejčastěji se ptají, co je ve skříňce se zlatými dvířky a reliéfem. Je tam nejsvětější svátost, monstrance a kalich. Používají se při mši,“ poznamenala Steinerová.
Kdo si chce sloup „vzít domů“, může si koupit třeba speciální čtrnáctikorunovou známku s motivem sloupu, kterou vydala v roce 2002 Česká pošta (snímek vlevo). „Dodnes si ji lidé kupují, ale spíše jako suvenýr. Filatelisté ji už dávno mají,“ řekl Jiří Zaoral z prodejny filatelie v Kateřinské ulici.
Oslavy zápisu sloupu Nejsvětější Trojice na seznam světových památek jsou připraveny na příští víkend. Začnou slavnostním koncertem 10. září.
