Za vzduch čistější

Sezóna inverzí přivedla na Ostravsko stamiliony korun. Pomůže to?

Začala výstavba systému odprášení v ocelárně ArcelorMittal. Za téměř jednu a půl miliardy korun. Začíná fungovat ojedinělý způsob měření ovzduší v kraji za třicet miliónů korun. Ještě nikdy v minulosti se vzduchu nad Ostravou nedostávalo tolik pozornosti. Kvůli vzduchu se do Ostravy chystá v březnu i česká vláda a jako předvoj již vyslala ministra životního prostředí Jana Dusíka. „Naplňuje mne to optimismem, že se nám podaří s ovzduším v Moravskoslezském kraji něco dělat,“ prohlásil ministr spokojeně v areálu jednoho z největších znečišťovatelů, hutě ArcelorMittal, když přijel na slavnostní zahájení stavby odprašovacího komplexu.

Pozdě, ale přece

O odprašování v ostravské huti se mluví jako o vůbec jedné z největších ekologických investic v zemi. Ředitel pro životní prostředí firmy Petr Baranek argumentuje jasně: „Když jsem nastoupil do Nové hutě před dvaceti lety, byly emise prachu 400 miligramů na metr krychlový. V devadesátých letech díky novým technologiím klesly pod 100 miligramů a nyní jsme už pod 50 miligramy,“ vysvětluje Baranek. „Díky novému odprášení za téměř jednu a půl miliardy mají klesnou emise pod 20 miligramů,“ doplňuje Baranek. Jedním z nejhlasitějších kritiků hutě, ale i příslušných úřadů, je občanské sdružení Vzduch z Radvanic a Bartovic. „Je to investice pět minut po dvanácté. Situace v Ostravě je katastrofální,“ říká na téma odprášení předseda sdružení Radim Chrapek. Po chvíli připustí, že připravované odprášení je sice dobré, ale je jenom „kapkou v moři“.
O budovaném odprášení hovoří lidé z huti jako o tom nejmodernějším, co je na světě k sehnání. S tím souhlasí i přizvaní experti z Vysoké školy báňské. „Mohu potvrdit, že rozhodnutí bylo to nejlepší,“ nechává se slyšet prorektor školy Bohumír Strnadel. Spaliny z koksovny mají odcházet potrubím, kde prach zachytí speciální tkanina o velikosti sedmi fotbalových hřišť.
Zařízení bude hotovo v prosinci příští rok. Nejpozději. „Chceme projekt dokončit v co nejkratším čase. Nestandardní situace v kraji si vyžaduje nestandardní řešení a toto je první krok,“ ujišťuje generální ředitel firmy Augustine Kochuparampil.
Radim Chrapek není sám, kdo si myslí, že odprášení už mělo stát. „Ta investice je o tom, čeho se dá dosáhnout soustavným tlakem. Pro mne přišla sice trochu pozdě, ale je,“ míní primátorův náměstek pro životní prostředí Dalibor Madej.

A co děti? Odvézt?

Jak rozdílné názory panují kolem špinavého ovzduší , jeho dopadů a řešení, dokazuje i zdánlivě banální spor o pobyt ostravských dětí v přírodě. Primátorův náměstek Madei na zahájení stavby odprášení navrhl, zda by na účet ocelárny neměly jezdit děti z nejpostiženějších částí města do hor. „Děti by se mohly někde v Jeseníkách alespoň na čtrnáct dní nadýchat čerstvého vzduchu,“ myslí si Madei. Obdobnou myšlenku už před několika měsíci navrhl i Radim Šram, expert z Akademie věd. Šram vede tým lidí, kteří nyní na Ostravsku zkoumají dopady špinavého ovzduší na zdraví lidí. „Nápadem s dětmi jsme se ještě nezabývali, je to pro nás nové,“ nechtěl rozebírat tuto problematiku hutní ředitel Baranek. A Chrapek z občanského sdružení? „To už tady bylo za komunistů. Na to jim kašlu. Mé děti jsou v zimě nemocné takřka neustále a já uvažuji, že odejdu pryč nejen z Ostravy, ale i celého regionu,“ zlobí se Chrapek, podle kterého situace stále není řešena důsledně.

Měřit a měřit

Na Ostravsko přišla kromě odprášení i další špičková technologie. Ostravský Zdravotní ústav nakoupil za 30 milionů korun sérii nejmodernějších měřících mobilních stanic. Ty nyní poputují nejrůznějšími místy kraje. Umí si poradit i s nebezpečnými látkami, které starší přístroje měřit neuměly. Jde například o velmi jemné částice prachu. „První objektivní výstup čekáme za rok,“ říká Jiří Bílek z ústavu na téma výsledky měření. Přesné měření může podle Bílka i dalších expertů napomoci odhalit i viníky znečištění. „Jednání s investory o snižování emisí bývají velmi obtížná. Investoři se nás ptají, proč emise mají snižovat právě oni a proč právě o tolik. Přitom ze současných stanic máme jen některé údaje. Přesnějším měřením získáme další argumenty, které nám při vyjednávání pomohou,“ je přesvědčen Milan Machač z odboru životního prostředí krajského úřadu. Drtivou část peněz na zakoupení přístrojů získal Zdravotní ústav z fondů EU.