Začali zpívat povinně, teď jim zpěv dělá radost
Byla to povinnost. Pěvecký sbor na hejčínském gymnáziu vznikl na popud někdejšího ředitele Milana Justa. Z povinnosti se ale nakonec stala radost, a tak Hejčínský sbor slaví patnáct let od svého vzniku. Jeho věrní členové vzpomínají na těžké začátky.
Tehdy učitelku Lenku Mlynářovou Dohnalovou určila škola sbormistryní. Na jiné místo tehdy po mateřské dovolné nastoupit nemohla. „Už moje maminka vedla sbor a já jsem si vždycky říkala, že je to práce, kterou nikdy nebudu dělat. Nakonec jsem musela,“ vyzpomíná Mlynářová Dohnalová.
Ze studentů kamarádi
V polovině devadesátých let začaly být znovu populární muzikály a ona si proto řekla, že na studenty nepůjde s těžkou klasikou. Nebylo to ale nejprve tak jednoduché. „Těm děckám bylo šestnáct let a nikdy nezpívaly. To už je docela dost vysoký věk,“ říká s úsměvem sbormistryně.
Jesus Christ Superstar měl pod jejím nacvičením nakonec čtyřicet repríz. Chodily na něj do divadla davy lidí. A slavné Vlasy v podání studentů z Hejčína vidělo přes pět tisíc diváků. Ze školních představení se tak stala plnohodnotná díla.
Za ta léta se pro Mlynářovou Dohnalovou stali z jejich žáků osobní přátelé. „Vždycky byli se mnou, když bylo třeba. Vymalovali mi byt nebo mě podrželi v době rozvodu. Slavíme spolu dokonce všechny narozeniny nebo Vánoce,“ pochvaluje si šéfka sboru. Ze studentů, kteří už odmaturovali, časem vytvořila další sbor, takže nyní vede vlastně dva. Kromě toho, že se tak trochu prolínají, hudebně dnes doprovází zpěváky kapela, ve které hrají i její synové.
„Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli je to výhoda, nebo nevýhoda, že sbor vede právě moje matka,“ říká dvaadvacetiletý klavírista a student muzikologie Petr Mlynář. Jeho mladší bratr Roman hraje na bicí a tvrdí, že máma se jim do kapely naštěstí moc „nemontuje“.
S původním sborem v jeho začátcích vystupoval jen jednou. „To mi bylo asi pět let, byl jsem malý špunt a nechali mě v Hair zahrát sólo na bicí,“ vzpomněl konzervatorista Roman Mlynář. Účast ve sboru doslova nastartovala pěveckou kariéru Anny Jelínkové i Oldřicha Smysla. „Byl to můj opravdový začátek. Díky tomu jsem se vrhla na zpěv a sólovou dráhu,“ říká Jelínková. Kromě toho, že vyučuje zpěv v Olomouci a v Brně, hostuje v Moravském divadle a zpívá v souborech Musica da Camera, Ansamble Damian a píše šansony.
Herec a zpěvák Městského divadla Brno Oldřich Smysl uvedl, že do sboru jej pozvali krátce po jeho založení. „Někdo z kluků na mě upozornil, protože jsme si zpívali na výletech,“ prohlásil dnes třiatřicetiletý Smysl.
Sbor pro něj znamenal životní zvrat a z Hejčína zamířil na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Paradoxně první větší rolí po absolutoriu byl zase Ježíš ve stejném muzikálu Jesus Christ Superstar, v němž začínal ve sboru. „Kruh se pro mě uzavřel,“ řekl Smysl, který pak znovu hrál i Bukovského ve Vlasech.
Ze spolužáků přátelé
Jelínková i Smysl se shodují v tom, že hejčínský sbor jim dal i spoustu celoživotních přátel. Mezi ně patří i Tomáš Grepl, dnes olomoucký advokát.
„Všichni jsme to zprvu dělali jen pro zábavu. Nikdy mě nenapadlo živit se zpěvem,“ uvedl Grepl. Ve sboru zpívá dodnes a jednou týdně chodí na zkoušky. „I ostatní kolegové mají umělecké zájmy, to se s naším povoláním nevylučuje,“ řekl právník Grepl.
Patnáct let existence sboru oslavili všichni společně v neděli. Na koncertě v Regionálním centru bylo plno a aplaus nekonečný.
