Začíná skokem mezi žraloky

Do hejna nebezpečných žraloků neváhal skočit dokumentarista Richard Jaroněk. „Tím začíná naše práce,“ říká fotograf.

Emotivní příběhy z vodního světa představí Mezinárodní filmový festival Voda, moře, oceány v Ústí nad Labem.
„Účastnil jsem se v Jižní Africe natáčení filmu o bílé smrti, velkém bílém žralokovi, režiséra a producenta Steva Lichtaga. Práce s nejnebezpečnějším žralokem světa trvala více jak rok a byl to unikátní projekt. Predátora jsme totiž filmovali bez ochranných klecí. Stanout tváří v tvář tomuhle elegantnímu dravci, kterého jsme my lidé téměř vyhubili, žádalo spoustu času, energie a trpělivosti,“ vzpomíná Jaroněk.

Číhání na kosatku

V Argentině pak organizoval expedici, která měla zachytit na fotografii kosatky při útoku na mladé lachtany vyhřívající se na pláži. Šlo o málo známou událost, kdy pouze dva měsíce v roce a jen několikrát během této doby se pokusí obrovská kosatka (sedm metrů dlouhá a sedm tun vážící) zaútočit na nepozorné mládě lachtana a vymrští celé své tělo na pláž. Když to neodhadne a nedostane se zase rychle zpátky do vody, zemře.
S Miroslavem Hrdým pak společně pracovali na filmu o tygřím žralokovi. „Jakmile jsme do vody hodili shnilou návnadu z mrtvých tuňáků, do pár minut připlavalo až třicet různých žraloků. Rok jsme zkoušeli, co si k nim můžeme dovolit,“ vzpomíná. Film Tygří žralok – Relax – donť do it! Byl na ústeckém festivalu uveden v roce 2006. „Bezpečnostní pravidla nám musejí přejít do krve. I ovládání záznamové techniky musí být naprostou rutinní záležitostí, aby nic tvůrce, ať fotografa nebo kameramana, neodpoutávalo od daného tématu. Průměrný ponor trvá něco kolem jedné hodiny a to je dost málo na to, aby šlo pořídit slušný záznam, natož aby to celé zdržovala nějaká technická nebo to, že to člověk neumí,“ říká Hrdý.
Pod vodou se snaží nenechat se rozhodit. „Nechci točit jen průměrné dokumenty o situaci, kdy žralok potká potápěče. Chci zachytit i detaily udiveného výrazu potápěče, ke kterému paryba míří. Kus toho právě prožitého zážitku, kterého jsem byl součástí. Průměrný obrázek mi nestačí,“ dodává fotograf a kameraman.

Lepší technika

Dnes už dávno nestačí obesílat festivaly zhudebněnými sestřihy filmů z cest nebo cestopisem s návodem, jak se kam dostat a kolik to bude stát. „Dostupnost kvalitní záznamové techniky za rozumné peníze a schopnost domácích počítačů stříhat video ve vysoké kvalitě, zplodila veliké množství talentovaných tvůrců.
Konkurence přinesla nové pohledy i postupy. V mém případě i potřebu nic neuspěchávat a téma dotáhnout do konce,“ říká dokumentarista. Na festivalovém filmu ale proto pracuje i několik let. Například u snímku Interactions uvedeného na letošním festivalu to byly tři roky a šest cest do Jižní Afriky.
Ústecký festival má pod svými křídly Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Severočeská vědecká knihovna. Nabídne filmy, fotografie, dokumenty, rozhovory. A letos poprvé se stěhuje i do Prahy do Vodního světa v Holešovicích.

Filmový festival Voda, moře, oceány

- SVK Ústí nad Labem
- 24.11., 16 hod: Čelisti Afriky, beseda s R. Jaroňkem a M. Hrdým
- 24.11., 17.30 hod: Lubomír Pospěch a krajina Bílých Karpat
- 25.11., 17 hod: Tanec se Shivou, beseda s Honzou Lásko a Petrem Kašparem