Nové léky na hubnutí jsou perfektní a účinné, systém na ně ale není připravený, a nejen finančně, říká lékař

Jsou nové léky na hubnutí opravdu převratné?

Skutečně, poprvé v historii léčby obezity máme léky, které fungují. To znamená, že pokud si je člověk aplikuje, jsou opravdu tak účinné, že mu změní chuťové preference. A víceméně k tomu není potřebná dokonce ani jeho vůle, nebo rozhodně daleko méně než při běžné dietě. Mechanismus je jednoduchý: Pacientům začne méně chutnat tučné jídlo, v některých případech méně také to sladké. A dokonce mívají menší chuť i na alkohol.

Takže působí na veškeré běžné zlo, kterému lidé „vděčí“ za kila navíc.

Ano. Obecně se dá říci, že tyto léky velmi pravděpodobně snižují závislosti, a rozhodně výrazně snižují pocit hladu a zvyšují pocit sytosti, takže pacientovi hodně usnadní dodržování diety, protože jednoduše nemá chuť se například večer dojídat. Prostě zcela změní jeho návyky. Navíc mají všechny tyhle novodobé hubnoucí léky spoustu dalších pozitivních metabolických účinků. Protože jde také o léky na cukrovku, snižují tlak a hladiny tuků v krvi a konají řadu dalších pozitivních věcí.

Jak moc mohou lidé po těchto lécích reálně zhubnout?

Mezi patnácti a dvaceti procenty své váhy. Takže když si uvědomíte účinnost, úplně to mění možnosti, které jsou dnes pro pacienty s obezitou k dispozici. A přestože jsou to léky drahé – ceny se pohybují v rozmezí od zhruba tří a půl až k osmi tisícům korun měsíčně a ani při indikaci obezity je nehradí pojišťovna –, najde se opravdu mnoho lidí, kteří jsou ochotni si za ně platit. Až mě to překvapuje.

Kolik Čechů aktuálně léky na hubnutí užívá?

Zatímco v roce 2020 bylo v Česku předepsáno 286 tisíc balení antiobezitik, o dva roky později už to bylo 594 tisíc. A když se podíváme na loňský rok, pak je to bezmála milion balení, přesně 957 tisíc. Na druhou stranu je to pouhé procento populace, která se teoreticky může antiobezitiky léčit. Takže můžeme předpokládat další významný nárůst počtu předepsaných léků i přesto, že léčbu obezity pojišťovny nehradí.

Když tedy máme k dispozici účinný způsob, jak hubnout, přestane být obezita problém?

Tak optimisticky to nevidím. Protože hlavní problém jsou peníze. Pacienti jsou sice ochotní za léky na hubnutí nějakou dobu platit, ale z různých důvodů to nevydrží dostatečně dlouho. Jakmile léky vysadí, a to i ty nejúčinnější, jimi utlumené chutě se zase přihlásí o slovo. A pro pacienty je velmi komplikované bez nich, jen vůlí zhubnutí udržet. Je tak dost pravděpodobné, že pokud považujeme obezitu za chronickou nemoc, k jejímu úspěšnému léčení bude potřeba léky podávat dlouhodobě. A myslím, že to si stále poměrně významná část jak lékařů, tak zejména laické veřejnosti neuvědomuje. Dlouhodobě znamená opravdu hodně peněz, takže se v této chvíli dá říct, že reálná dostupnost je mnohem menší, než by bylo třeba.

Přesto téměř každý den čteme zprávy, že léky začala užívat nějaká další celebrita, modelka, influencer. Bez ohledu na to, zda je opravdu potřebují, si prostě jen plní své přání být štíhlejší. Je to podle vás v pořádku?

Je to dvojsečná zbraň. Jak už jsem zmínil, z hlediska medicíny založené na důkazech je mají brát pouze lidé, kteří trpí obezitou, tedy mají body mass index přes 30. Anebo ti s BMI 27 a víc a k tomu nějakou komplikaci související s váhou, například vysoký tlak nebo cholesterol. Pokud si lék vezme modelka, která má BMI 20, je to samozřejmě špatně, protože nikdo nikdy neudělal studie, jak tyto léky účinkují u štíhlých lidí.

Přesto se tak děje a recept si dokážou u svého lékaře obstarat. Považujete tedy takové užívání za nebezpečné?

I když se pravděpodobně nic zlého nestane, podávání léků je vždy založené na skupinách pacientů, u kterých se studie prováděly. V momentě, kdy tomu tak není, není z dlouhodobého hlediska ověřená bezpečnost a podávat by se neměly. Nelze úplně vyloučit, že se u štíhlých lidí mohou objevit jiné nebo silnější nežádoucí účinky. I když to asi není úplně pravděpodobné.

Někteří štíhlí lidé ale jdou do druhého extrému a raději nejedí vůbec. Nebylo by lepší, kdyby i oni mohli léky po konzultaci s lékařem užívat, přestože mají třeba BMI v normě?

Myslím, že by nebylo špatné udělat studii, která by potvrdila bezpečnost užívání i u relativně štíhlých lidí. V této chvíli ale zatím ještě přesně nevíme ani to, jak zareaguje tělo po vysazení nejnovějších léků po jejich dlouhodobějším užívání. O kolik takoví lidé přiberou a zda třeba nebude přírůstek vyšší než váha před zhubnutím.

Během posledních měsíců se o nových lécích na hubnutí v odborných kruzích mluvilo jen v superlativech, pouze výjimečně zazněla negativní zkušenost. Je to vůbec možné?

Nejčastější vedlejší účinky souvisejí s trávicím traktem, není to ale nic zásadního, jsou to nevolnosti, tělo si musí zvyknout. Je jen jedna extrémně vzácná komplikace a tou je NAION, nearteritická přední ischemická neuropatie zrakového nervu, která může být spojená se zhoršením, nebo dokonce ztrátou zraku. Určité studie naznačují, že by tyhle léky mohly u pacientů s cukrovkou zvyšovat její riziko. Zatím to ale není definitivní. Jinak se naopak skutečně diskutuje o dalších pozitivních efektech kromě hubnutí. Například že u diabetiků snižují riziko infarktu nebo že semaglutid chrání ledviny a mohl by mít efekt na neurodegenerativní nemoci, jako je demence.

Je možné efekt hubnutí dále zesílit?

Dnes ty nejúčinnější léky působí přes dva hormony, ale v budoucnu by mohly i přes tři. Takže ano. Možnosti vidím v kombinaci více hormonů a tímto směrem se také další vývoj těchto léků ubírá. Na několika desítkách nových se pracuje, a brzy jich tak bude na trhu daleko víc.

Což by mohlo znamenat, že se sníží cena?

To je velmi pravděpodobné, viděl bych to ale nejdřív za čtyři pět let. Optimisticky budu doufat, že ještě dříve.

Dá se vyčíslit, kolik zdravotní systém stojí jeden obézní pacient? A kolik by se dalo ušetřit, kdyby se mu léčba hradila?

Určitě se dá říct, že tyto léky jsou nepochybně nákladově efektivní, už jen proto, že předejdete komplikacím. Například léčba selhání ledviny kvůli obezitě stojí milion korun ročně, léčba infarktu tři sta tisíc, zatímco maximální dávka léku na obezitu vyjde ročně na osmdesát až sto tisíc. Problém je ale v tom, že v Česku máme dvě třetiny populace s nadváhou nebo s obezitou. A nejen u nás, ale ani nikde jinde ve světě žádná pojišťovna není schopná tuto částku ročně zaplatit milionům lidí. Jednou na to dojde, ale zatím to je reálně neproveditelné.

Z toho, co jste říkal, vyplývá, že léčba nejspíš musí být doživotní. Jsou nějaké výjimky?

Existuje malá část lidí, tak do pěti procent, kteří zhubnou a udrží si váhu i bez léků. Zbytek ale ne. Takže většina tyto léky skutečně musí brát celoživotně. Nicméně přestože jsou perfektní a účinné, systém na ně není připravený, a nejen finančně. Aby pacienti hubli zdravě, musejí se správně stravovat a cvičit a to je musí někdo naučit. Takže nestačí jen obezitolog, v týmu by měl být i nutriční poradce a také psycholog. Ten, kdo hubne, musí vědět, jak má jíst, aby měl dost bílkovin a neztrácel svaly, jinak by slábla jeho fyzická zdatnost a to není zdravý způsob hubnutí. Člověk prostě potřebuje podporu, kterou by mu měl poskytovat právě systém. Jenže takových specialistů je zatím stále málo, neboť obezitologie nebyla roky atraktivní jednoduše proto, že neexistovaly účinné léky.