Napětí do posledních vteřin. O půlnoci ze 16. na 17. září skončilo celorepublikové kolo soutěže Sedmičky Miss servírka. Přes šest tisíc hlasujících vybojovalo první místo Ivaně Vildové z jindřichohradecké restaurace U Papoušků. Svými hlasy pro ni vyhráli skútr.
V předvečer uzavření posledního kola hlasování byla celá restaurace na nohou.
„Všichni jsme sledovali naskakující hlasy na obrazovce počítače. Bylo to docela drama, Ivana skoro ani nedýchala,“ vypráví kuchař Zbyněk Svoboda. „Nakonec všechno dobře dopadlo. Ivana si vítězství zaslouží,“ dodává.
Obsluhovala Vojtka i Michala Dlouhého
Ke svému současnému povolání se dostala úplně náhodou. „Vystudovala jsem rybářskou správu. O tom, že bych někdy obsluhovala na place, se mi ani nezdálo,“ vzpomíná.
Po třech letech práce mezi rybáři jí ale došlo, že „šlápla vedle“. A měla štěstí, mohla situaci řešit. V tu samou dobu jí totiž její dobrý přítel nabídl místo v kuchyni nové jindřichohradecké pizzerie. Ráda ho přijala.
Teprve před pěti lety se dostala na své současné místo. Přesun měl ale malý háček. V restauraci U Papoušků v kuchyni nebylo volno, a tak musela začít obsluhovat.
„Bylo to něco úplně jiného, ale byla jsem za tu změnu ráda,“ vzpomíná servírka.
Vildová v restauraci ve dvacetitisícovém jihočeském městečku obsluhovala i některé známé osobnosti. Třeba zpěváka Josefa Vojtka nebo herce Michala Dlouhého.
Přestože se pyšní titulem nejoblíbenější servírky v Čechách, ví, že není superžena. „Tu a tam se poštěstí a talíř nebo sklenice letí na zem. Ale to se stane asi každému,“ směje se Vildová.
Když odběhne natočit pivo pro hosty, zašeptá kuchař Zbyněk: „Ivana to dodneška neví, ale jednou nebo dvakrát se jí povedlo úplně zapomenout na hosta. Asi to bylo tím, že jí štamgast splynul s davem.“
Na place U Papoušků ale nechybí i zábavné historky. Ivana se spolu s ostatním personálem nejvíce baví schováváním věcí a jejich následným hledáním.
„Běžně se stane, že tu někdo z nás nechá svou osobní věc bez dozoru, a když se jen na chvíli otočí, už tu není. Jednou se mi to stalo i s botami, které mi zašil šéf. Nakonec jsem je po půl hodině našla,“ vypráví Vildová.
Její kolegové přihazují i historku o ženském hlasu na záznamníku. Do restaurace se dovolala starší paní, která si myslela, že někdo zvednul sluchátko. Poslouchalo ji přitom jen nahrávací zařízení.
„Asi minutu říkala pořád Haló? Haló? Takhle se to nezdá, ale když vám to potom někdo z kolegů pustí v době oběda, kdy nesete náruč talířů, je smích k nezastavení,“ směje se servírka.
I humor ale občas přejde. To se podle Ivany stává, když zákazníci vytáhnou peněženky. Nemá ráda, pokud si někteří z nich nechají vrátit všechny peníze do koruny a zapomenou spropitné. „Co jsem začala pracovat v hospodě, něco takového bych sama neudělala. Není to slušné a řeknu upřímně, že takové lidi bych nejraději neobsluhovala. Sama samozřejmě dýška nechávám,“ tvrdí žena, která největší spropitné dostává od svatebních hostů.
Se svatebčany je podle ní taky nejlepší zábava. Není například vůbec výjimečné, že ji alkoholem posílení hosté pozvou mezi sebe, aby si s nimi zatancovala. Vildová se ale nebrání a tvrdí, že je s hosty ráda.
