Záhada Národní dům. Příběh ozdoby i ostudy města končí šťastně
Ostuda v centru Varů. I takových pojmenování se Národní dům v uplynulých deseti letech dočkal. Společnost Eltodo, která dům od města koupila a která nyní začala s jeho opravou, ale není na vině. Stavební povolení na rekonstrukci a výstavbu nového objektu má vydané od roku 2007. Zahájení oprav však bránily léta se táhnoucí soudní spory.
Oplocení stavby nového domu, který vyroste v prostoru někdejšího parkoviště za Národním domem, je jasným signálem, že všechny spory jsou již vyřešené a opravě secesního domu a nové výstavbě už nic nestojí v cestě. Stavební práce provádí společnost Baustav. Vše má být hotové do konce roku 2013.
„Asi nejpodstatnějším faktem je, že obě stavby budou prováděny paralelně. Tedy jak rekonstrukce hotelu, tak výstavba nové budovy. Harmonogram jednotlivých prací je příliš detailní, ale z toho, že rekonstrukce a výstavba musejí být hotové do konce roku 2013, je zřejmé, že jakmile se výstavba rozeběhne, půjde velmi rychle. Kdy nová stavba začne růst do výšky, ještě neumíme přesně říci, protože nevíme, co objevíme, až kopneme do země. Doufám, že nenarazíme na žádné archeologicky cenné nálezy,“ říká Michal Prunar, jednatel společnosti Eltodo Národní dům.
V první řadě je třeba vyhloubit jámu pro základy dostavby a vyklidit historický Národní dům. „Hloubení jámy nebude úplně bez komplikací, protože je těsně vedle Národního domu a základy nové stavby budou níž, než jsou jeho základy. Je tam spousta sítí, které je potřeba přeložit, přeložit se musí i trafostanice. Nejprve na provizorní místo, později na trvalé, takže půjde o dvojí překládání,“ vysvětluje stavbyvedoucí Martin Flek z Baustavu.
„Určitou komplikací pro stavbu je samozřejmě i to, že je v centru města, obklopená pěší zónou. Na druhou stranu jsme na stavby v centru zvyklí. Celé nynější staveniště v budoucnu zastavíme,“ dodává.
Polyfunkční budova
Ve stávající budově zůstanou zachované restaurace, kavárna, obnovená bude i někdejší restaurace, pro niž se vžilo lidové označení Kufr. Samozřejmě už nepůjde o „čtvrtou cenovou“. A pochopitelně zůstane i velký sál.
„Předpokládám jeho velmi intenzivní využití pro kulturní dění v Karlových Varech, včetně promítání při filmovém festivalu. Možnost využívat sál nabídneme přímo magistrátu města,“ říká Prunar.
Nová budova měla sloužit především jako hotel. V přízemí se počítalo s prodejnami, fast foodem, kavárnou a podobně. Letité průtahy změnily situaci na trhu s ubytovacími kapacitami a společnost Eltodo od hotelových pokojů ustoupila. „Hotelové pokoje měly původně zabírat kromě přízemí celou novou budovu. Nyní bude celá jeho plocha využitelná pro komerční účely a pro kanceláře. Komerční prostory zaberou zhruba dvě třetiny plochy a využijí se pro obchody, občerstvení a služby. Dá se říci, že nabídnou všechno, co obyvatelé od takovéto polyfunkční budovy umístěné v centru města očekávají. Je to ale zatím návrh, ke kterému potřebujeme souhlas města,“ upozorňuje Prunar.
„Z pohledu města je podstatné, že historický objekt hotelu zůstane hotelem. U nové přístavby stačí, že zůstane zachován původně plánovaný a schválený vzhled a rozměr stavby. Rozšíření jejího využití o další obchody nebo administrativní či restaurační plochy vítám, protože přinese vyšší občanskou vybavenost a další pracovní příležitosti do centra města,“ říká primátor Petr Kulhánek.
Grafický design celého hotelu vytvořilo renomované grafické Studio Najbrt.
Památkáři
Rekonstrukce Národního domu, který na svém místě stojí od roku 1901 – tehdy Grand Hotel Schützenhaus z dílny vídeňských architektů Fellnera a Helmera – se neobejde bez přísného dohledu památkářů. Ti zde budou provádět každotýdenní i namátkové kontroly. Pro rekonstrukci budovy stanovili společnosti Eltodo řadu podmínek.
Například je třeba většinu starých oken opravit a nenahrazovat napodobeninami, totéž se týká historického kování, systému otvírání, truhlářských výplní a mnoha dalších věcí. V podstatě je potřeba zachovat vše historické, co je možné opravit.
„Nejdůležitějším krokem je vypracování aktuálního pasportu umělecko-řemeslných prvků, na základě něhož se stanoví, které prvky budou zachovány a které se nahradí kopiemi či odstraní. Na základě restaurátorského průzkumu a restaurátorského záměru na obnovu štukové a dřevořezbářské výzdoby ve všech prostorách budovy je třeba stanovit jednotlivá poškození, a zda je možné je obnovit nebo vyměnit,“ vysvětluje Dominka Kožešníková z oddělení památkové péče magistrátu.
Zachovaná zůstane i omítka fasády, pouze nejpoškozenější plochy a části výzdoby se odstraní a doplní v podstatě replikami. Co bude s částečně odkrytými freskami na fasádě, o tom teprve rozhodne restaurátorský průzkum. Jsou dvě možnosti – zrestaurované fresky budou zdobit fasádu nebo se zakonzervují a překryjí nátěrem, aby byly chráněné do budoucna.
„Největší problém vidím v rozsáhlém napadení dřevěných konstrukcí dřevomorkou. Sanace takovýchto prostor není rozhodně jednoduchou záležitostí, ale nelze vyloučit, že i takto napadené části je možné zachránit a zachovat pro budoucí generace,“ připouští Kožešníková.
„Na Národním domě mě přitahuje především jeho historie. Za dobu, co rekonstrukci připravujeme, jsem se setkal s mnoha lidmi, jejich život byl nějakým způsobem s Národním domem provázaný, s nostalgií vzpomínají na jeho bývalou slávu a mají s ním spojené krásné vzpomínky,“ říká Prunar.