Zákon vyhání peníze z Východu

Politika vlády likviduje cizince žijící v Česku, píší zástupci ruskojazyčné komunity ve Varech ministrovi vnitra.

Dvaadvacet Rusů a devatenáct Ukrajinců. O tolik se během prvních dvou měsíců letošního roku snížil počet rusky mluvících lidí na Karlovarsku. Směšná čísla? Ne, je to teprve začátek, tvrdí představitelé početné ruskojazyčné komunity v Karlových Varech.
„Půjde o stovky lidí. Často o bohaté, potenciální investory,“ tvrdí podnikatel Alexej Ružejnikov, zástupce rusky mluvících občanů ve výboru pro národnostní menšiny při Krajském úřadu v Karlových Varech. Důvodem jejich odchodu ze zaslíbených Karlových Varů je novelizovaný zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Novela přinesla začátkem roku celou řadu zpřísňujících změn. Zpřísnila i požadavek na prokázání dostatečné částky peněz potřebných k dlouhodobému pobytu na území republiky. A to i u žádostí pro podnikatele. Jinými slovy - chtějí-li tady bohatí Rusové zůstat, musí k žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu doložit doklad o příjmu na českém území. A právě takový doklad chyběl Rusům a Ukrajincům, kteří už z Karlových Varů odletěli. Jednalo se jak o dělníky, tak o majetné Rusy.
„Zákon je postavený na úmyslu vyštípat odtud cizince. Buď tady chcete přijímat jejich investice, nebo je nechcete. Spousta cizinců nakoupila v Česku nemovitosti. Zaměstnávají české občany, utrácejí tady své peníze. A co uděláte vy?“ ptají se zástupci ruskojazyčné komunity v Karlových Varech ministra vnitra Radka Johna. Zpřísňující zákon o pobytu cizinců je přitom podle nich jako z osmnáctého století. S tím ale ministerstvo nesouhlasí.
„Cílem změny je, aby cizinci měli pro pobyt na našem území zajištěné pravidelné a dostatečné měsíční příjmy k pokrytí životních nákladů,“ objasňuje mluvčí ministerstva vnitra Petra Schneiderová smysl změny zákona. „A aby výši peněz nedokládali například předložením jednorázového potvrzení z banky nebo hotovostí.“ Jak dodává, podobný požadavek už obsahovala předchozí právní úprava pro jiné účely dlouhodobého pobytu. Třeba dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny.
Sergej Psarev z karlovarské advokátní kanceláře Aleše Váni upozorňuje, že ještě vloni stačila cizincům na dva roky pobytu v České republice částka 110 až 120 tisíc korun. „Teď ale cizinec musí prokázat pravidelný a stálý příjem alespoň za posledního půl roku. A to je problém,“ upozorňuje. Bohatí Rusové se totiž do Karlových Varů přistěhovali za klidem, který si na západě Čech užívají díky našetřeným penězům na svých účtech. Celá řada z nich nemá pravidelný příjem jak prokázat. A tím ztratí nárok na prodloužení pobytu. Právě to teď zřejmě čeká i ruského podnikatele, kterého kancelář Aleše Váni zastupuje. V minulosti v Karlových Varech investoval asi čtyřicet milionů korun a vytvořil dvanáct pracovních míst. Za dva týdnu mu povolení k dlouhodobému pobytu v České republice skončí. Žádost o prodloužení podal odboru azylové a migrační politiky 5. ledna. „Pokud mu migrační odbor pobyt neprodlouží, půjdeme s tímto klientem k soudu,“ říká Psarev.
Zástupci rusky mluvících lidí v Karlových Varech chtějí problém řešit přímo s ministerstvem vnitra. Proto teď dokončili oficiální stížnost. Kritiku s argumenty proti novele zákona odešlou do Prahy v nejbližších dnech. „Proč lidé, kteří mají za svůj život našetřené nemalé peníze, například v řádech milionů, musí pro získání dlouhodobého, ale i trvalého pobytu předložit měsíční příjem? Proč nemohou žít na území České republiky ze svých úspor a tady je vesele utrácet?“ ptají se v ní.
Podle nich jsou podmínky pro udělování dlouhodobých pobytů v jiných evropských zemích mírnější. Například ve Španělsku, Estonsku nebo ve Finsku.
„Bohatí lidé, kteří budou muset odejít, se většinou nevrátí do Ruska. Zamíří do zemí, kde jim pobyt umožní bez těchto podmínek,“ tvrdí Alexej Ružejnikov. A dodává, že zatím žádná žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu, podaná ve Varech v posledních čtyřech až pěti měsících, nebyla kladně vyřízená. Podle ministerstva vnitra na Karlovarsku momentálně žijí dva a půl tisíce Rusů, tisíc tři sta Ukrajinců, osmaosmdesát Bělorusů, pětatřicet Moldavců a o deset víc Arménů.