Zámky už se nedědí, ale kupují. Pokud máte miliony na účtu | E15.cz

Zámky už se nedědí, ale kupují. Pokud máte miliony na účtu

Petr Lundák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Život na zámku láká stále více lidí. Historičtí nadšenci i zahraniční podnikatelé však musí sehnat i více než dvacet milionů korun na koupi a mnohdy přemlouvat manželku.

Jeden z českých seriálů z poloviny devadesátých let minulého století ukazoval divákům, jaké to je žít na zámku, procházet po zdobených pokojích nebo odpočívat v nekonečné zahradě. Jenže realita na rozdíl od seriálového prostředí až tak romantická není.

I tak si ale dnes mohou odvážlivci s plnou kasičkou svou kulturní památku koupit. Na nejrůznějších internetových portálech je snadné najít zámek, tvrz, velkostatek či historický dům na prodej. Příkladem může být tvrz ve Slavkově nedaleko Českého Krumlova. Ke koupi je za necelé dva miliony korun.

Zájemci o tvrz musejí překousnout bytovky

„Nejdůležitější součástí tohoto zemanského sídla je čtvercová věž. Slavkovská tvrz je jednou z mála staveb, kde se zachoval původní vztah jednotlivých složek venkovského šlechtického sídla. Je to příklad o to vzácnější, že jde o celek dobře historicky dokumentovaný,“ láká potenciální zájemce web realitní kanceláře. A že zájemců není zrovna málo.

„Zájem o tvrz projevilo zhruba šest lidí. Musím ale říct, že spoustu zájemců na koupi odradilo okolí tvrze. Hned vedle ní jsou totiž postavené nehezké bytovky ze sedmdesátých let,“ vysvětluje makléř Lubomír Jánský z realitní kanceláře, která se o prodej slavkovské tvrze stará.

Budova má i historickou hodnotu, proto je chráněná památkovým úřadem. „Měl jsem tady i jednoho Rakušana, který chtěl tvrz koupit. Jenže tomu to zakázala manželka, ani nevíme proč. Je však škoda, že předchozí majitelé nechali tvrz víceméně chátrat. I když krov a věž jsou celkem v pořádku. Je však jasné, že bez následných investic se to obejít nemůže,“ varuje Jánský.

Podobné to je se zámečkem v malé obci Písečné u Jindřichova Hradce. Ten leží zhruba dvacet kilometrů jižně od Dačic a dvanáct od Slavonic. Je k mání za více než dvaadvacet milionů korun. Cena zahrnuje bývalé renesanční šlechtické sídlo se dvorem a dvěma věžemi. Budovu tvoří jeden velký sál a zhruba pětadvacet místností. Realitní kancelář, která zámeček nabízí, dává zájemcům i pár tipů, jak se zámečkem naložit. Díky blízké poloze od hranic s Rakouskem může nový majitel zámeček využít k cestovnímu ruchu či obnovit lihovar a pivovar s restaurací.

„Zde jsme měli jen dva zájemce, kteří se ani nechtěli na objekt podívat. Oba měli pouze technické dotazy,“ uvádí realitní poradkyně Milena Mourková. Nového majitele naopak našla tvrz ve vsi Chlumeček u Křemže. Historický objekt, o kterém se kroniky poprvé zmiňují už v roce 1440, si postavili vladykové z Křemže.

Poté tvrz měnila vlastníky, až se nakonec v roce 1785 stala majetkem Schwarzenberků, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému českokrumlovskému panství. Do budoucna plánuje nová majitelka z komplexu vybudovat hotel, rekreační či školicí zařízení.

Příklad pro ostatní žije na Cuknštejnu

Na podobné aktivity se dívají profesionální památkáři docela pozitivně. Podle jejich slov je jedno, kdo zámek, hrad či tvrz vlastní. Rozhodují úmysly s památkou a poctivá práce.

„Jsme v podstatě šťastní, že si soukromníci pořizují i stavby s historickou hodnotou. Pokud se o budovu stará její majitel dobře, už nerozlišuji, jestli se jedná o stát či někoho jiného,“ míní ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Podle něj je zářným příkladem Tomáš Pek, který už řadu let opravuje tvrz Cuknštejn na Novohradsku.
„Přání vlastnit a obnovovat historickou budovu v hezkém prostředí jsem měl jako další životní projekt. Výzvu. Mám stavební vzdělání a proces obnovování a seznamování se s historickými postupy a materiálem mě inspiruje,“ vysvětluje Pek.

Přiznává však, že přijetí výzvy mu přineslo také horké chvilky. „Nejhorší byl začátek. Zaplatil jsem tvrz, zima na krku, stavba nezajištěná, tak jsem se ptal, přežije to zimu? S postupující obnovou se krize ale snáze překonávají,“ vzpomíná Pek. Jeho snahu si památkáři pochvalují. „Tomáš Pek je opravdu ukázkou toho, jak se dá vzorově starat o památky. Pořízení historického komplexu je totiž celé o tom vědět, čeho chcete dosáhnout a jak toho chcete dosáhnout, pak se cesta k potřebným penězům už najde snadno. To je můj názor, ale musí být ve vás být vidět dlouhodobá snaha,“ zdůrazňuje ředitel českobudějovických památkářů.

Památkáři a majitelé - na jedné lodi

Novopečeným majitelům zámečků a podobných budov se snaží památkáři pomáhat. „Pokaždé jsme si k sobě našli cestu. Dalo by se říci, že si radíme navzájem. Fungují zde skupiny majitelů historických staveb, se kterými jsme neustále v kontaktu. Hlavně proto, že jsme všichni na jedné lodi,“ podotýká Pavelec.

Ti, kteří by rádi oprašovali zašlou slávu nějaké památky, ale na velký zámek či tvrz se ještě necítí, nemusí zoufat. Mnohé realitní kanceláře nabízejí i řadu památkově chráněných domků v historických centrech měst.

Například v centru Tábora je k mání starý domek evidovaný jako kulturní památka. Za více než dva a půl milionu korun dostane nový majitel nejen domek, ale i rozsáhlé sklepní katakomby pod ním.

Klenbové stropy uprostřed Budějovic

Také v centru Českých Budějovic narazí všímavý pozorovatel na řadu cedulí s nápisem Na prodej u památkově chráněných domů. Jednou z nich je i dvoupatrová budova v Široké ulici.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou památku, je zde možnost získat příspěvek na opravu u příslušného úřadu. Uvnitř stavby je unikátní schodiště, klenbové stropy, klenby v několika místnostech a patrech. Součástí ceny nemovitosti je stavebně historický průzkum z roku 2006 a 2007,“ hlásí realitní kancelář na webu. A cena? Tentokrát sedm a půl milionu korun.

Autor: Petr Lundák

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video