Tento potenciál stále láká investory na území kolem dálnice a přivaděčů nejen v okolí Plzně, ale též Stříbra, Tachova nebo Nýřan. Podmínkou k udržení těchto výhod je ale další zlepšování infrastruktury. Největší pozornosti investorů se těší dominantní Plzeň. „V roce 2011 dojde k významnému posunu při realizaci řady velkých investičních akcí na území města,“ líčí Kateřina Juríková z útvaru rozvoje města. Celkem 18 nových staveb vznikne díky dvoumiliardovému úvěru od Evropské investiční banky (EIB), navíc minimálně stejnou částku musí město vydat ze svého rozpočtu. Peníze se musí vyčerpat do konce roku 2013. Západočeská metropole se tak například rozroste o druhou etapu vědeckotechnického parku na okraji průmyslové zóny Borská pole. „Předpokládaná výše celkových výdajů projektu je 300 milionů korun,“ vyčísluje Juríková.
I díky dotaci EU se jeho plocha do června 2012 zdvojnásobí. Čtvrtinu nákladů přitom městu i EU ušetří krize ve stavebnictví. Dodavatelská firma Metrostav již začala s přípravou území pro stavbu, když celková užitná plocha budov druhé etapy dosáhne zhruba 6500 m2. Sedm poloprovozních objektů nabídne laboratorní, zkušební a vývojové díly určené pro výzkum a vývoj pro začínající i už zavedené inovační firmy. „Klíčovými partnery projektu jsou už dnes například Západočeská univerzita a společnost Centrum výzkumu Řež,“ uvedla Jana Pachmannová z útvaru koordinace evropských projektů. Současný počet 150 pracovních míst by se mohl rozšířit až na 400 míst. Plzeň se dočká i nového divadla v Jízdecké ulici z dílny architektů portugalské kanceláře Contemporanea. „Podle aktuální projektové dokumentace jsou předpokládané náklady projektu divadla zhruba 840 milionů korun,“ uvádí Kateřina Juríková z útvaru rozvoje města.
#####Nové byty v Tachově či Domažlicích
V Plzeňském kraji vyrostou též stovky nových bytů, a to nejenom v krajském městě. Největší bytovou zónu v příhraničí připravilo třítisícové město Bor. Obec u Tachova tak chce zvýšit stálý počet obyvatel v tomto bývalém vojenském městě u hranic. Na deseti hektarech může vzniknout až 200 bytů, ve kterých mají lidé začít bydlet od roku 2013. Do infrastruktury první etapy vloží město celkem 17 milionů korun. Celá zóna, která naváže na současnou zástavbu, počítá kromě 85 rodinných domů s 18 řadovými a čtyřmi až pěti čtyřpatrovými bytovými domy. „Tady počítáme se soukromým investorem,“ dodává starosta Petr Myslivec. Zájem o bydlení v městě podle starosty je, zejména u mladých lidí a rodin. V průmyslové zóně CTPark Bor na Nové Hospodě u dálnice D5 mají práci téměř dva tisíce lidí a investor počítá s jejím rozšířením. Stavbu desítek bytů chtějí letos zahájit i v Domažlicích. Jedenáctitisícové město rozjíždí největší bytovou výstavbu za několik posledních desetiletí.
Postavení bytového domu a řadových domů v lokalitě Na Bábě přijde radnici na téměř 20 milionů korun. Vyrůst má nejdříve 60, výhledově až víc než dvojnásobek rodinných domů. V bývalých kasárnách zase vznikne postupně víc než stovka bytů v pěti bytových domech. Stavět bude město i soukromí stavebníci, nejsou vyloučeni ani developeři. Areál bývalých kasáren přemění bydlení i v Sušici. Ve větší části 9hektarového areálu na okraji města směrem na Kašperské Hory by měla vyrůst až stovka domů a bytů. Radnice areál vyčistí a už v letošním roce plánuje demolice starých objektů. Další dva větší bytové projekty připravují v Sušici privátní investoři. Plzeňská firma SP Máchova Develop chystá v areálu bývalého okresního stavebního podniku zhruba 90 bytů. Druhá, menší lokalita je za čerpací stanicí, kde vznikne zhruba 30 řadových domů.
#####Vyrostou i nové továrny
V regionech na západě Čech přibudou i další továrny. Novou halu na výrobu dílů pro městské i dálkové autobusy MercedesBenz a Setra začala letos v Holýšově na Domaž-licku stavět firma EvoBus, dceřiná firma německého koncernu Daimler AG. „Firma investuje do výstavby haly o rozloze 5600 čtverečních metrů přibližně 5,4 milionu eur (přes 130 milionů Kč). Touto novou stavbou podporujeme inovace v nabídce našich produktů, a budeme tak moci rychleji integrovat do sériové výroby taková vozidla jako například hybridní autobusy,“ dodává Andreas Peter z EvoBus GmbH. Kirchhoff zase chce postavit v Klatovech-Chaloupkách závod na výrobu dílů karoserií osobních i nákladních vozidel na 4,6 hektaru městských pozemků, kde by zaměstnal stovky lidí různých profesí. Výrobce má svařovat a galvanizovat karoserie pro vozy Ford, Opel, Volkswagen, Fiat, Suzuki, BMW, Mercedes, Audi, Renault a nákladní vozy Volvo.
#####Nový koridor a obchvaty
Rozvoji kraje má významně přispět vznikající euroregion Dunaj–Vltava na pomezí českoněmeckorakouského příhraničí. Evropský region, jakýsi „upgrade“ současných mikroregionů, by měl být připraven v roce 2013 a poté dotace půjdou na rozvoj železniční a silniční sítě, drobnou výrobu a podnikání s vyšším podílem přidané hodnoty a na regionální produkty. Jednou z priorit je železniční koridor Plzeň–Domažlice–Mnichov. Stavba s předběžnými náklady ve výši 28 miliard korun má podporu německého i českého ministerstva dopravy. Koridor by mohl být hotový v roce 2017 a mít vazbu i na říční přístavy na Dunaji. Nejnákladnější bude tunel u České Kubice, který má vyústit v Bavorsku. Chystají se i silniční stavby, z nichž nejvýznamnější je obchvat Plzně, který už získal stavební povolení, a práce začnou v letošním roce. Stavba bude zahájena na podzim letošního roku, přičemž podle hejtmana Milana Chovance jde o největší silniční stavbu za existence kraje.
Na první část obchvatu, kudy má od roku 2013 projíždět 8000 vozů denně, se budou moci řidiči napojit na okružní křižovatce u Borských polí, z Vejprnické ulice a ze zadních Skvrňan. Problémem ale je druhá etapa za dvě miliardy korun, na niž kraj ani město údajně nebudou mít peníze. Kraj i město proto chtějí, aby silnici i výstavbu druhé části převzal stát. Plzeň pak bude obkroužena celým obchvatem pro 20 tisíc vozidel denně do pěti až sedmi let. Naproti tomu se urychlila příprava obchvatu Klatov, stěžejní stavby pro Šumavu. Bezmála desetikilometrová silnice první třídy za téměř dvě miliardy korun má hotovu dokumentaci pro územní rozhodnutí i pro stavební povolení. Jedna z největších dopravních staveb v regionu má být realizována do roku 2025. Stavbu podporují také německá centra Regen a Deggendorf.
