Šestiletý Jonáš Chládek z kladenského Rozdělova už ví, jak to ve škole vypadá. Byl tam přesně před rokem u zápisu. Do první třídy ale nakonec nenastoupil, jeho rodiče požádali o odklad.
„Jonášek se narodil v červenci. Nebyl ještě zralý jít loni do školy, raději si hrál, nesoustředil se. Ten rok mu určitě pomohl,“ říká jeho maminka Iveta. Navíc se nyní její syn do školy přece jen víc těší. „Měl jsem už aktovku, ale tu mi rozkousal králík Zoubek, tak mi musí máma koupit novou. Chtěl bych s ufonama,“ přeje si předškolák. Ve školce i doma „trénuje“ různé úkoly. Barvy a tvary zná perfektně, namalovat umí traktor, jen básničku či písničku se před cizími lidmi říct ostýchá. „Je tajná,“ vysvětluje Jonáš.
Pozor na vadu řeči
Loni požádalo v Kladně o odklad školní docházky pro své dítě z téměř osmi set rodičů sto šest. Letos jich bude přibližně stejně. „Po letech, kdy se o odklad žádalo hodně, se jejich počet stabilizoval. Teď o něj mají zájem spíš rodiče, jejichž dítě není skutečně ještě pro školu zralé,“ říká ředitelka Základní školy Cyrila Boudy, takzvané „jazykovky“, Zuzana Chvojková.
Nejčastějším důvodem posunutí začátku školní docházky je vada řeči u dětí, nesoustředěnost, nebo není-li jasné, zda je předškolák levák či pravák. Pokud se rodiče dítěti věnují, většinou podle vedoucí kladenského pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje Taťány Vodičkové na potíže dítěte sami či s pomocí učitelek v mateřské škole přijdou.
„Časté bývají problémy v grafomotorice. Zvláště děti, které nemají možnost chodit do mateřské školy, mají v této oblasti potíže. Nejsou výjimečné případy, že dítě teprve ve škole drží v ruce poprvé štětec a barvu,“ říká psycholožka.
Pomoc poradny
Hůře podle ní rodič pozná vyzrálost zrakového a sluchového vnímání a rozlišování, které jsou významné pro nácvik čtení a psaní. Neméně důležitá je i sociální a pracovní zralost dítěte.
„Zvažovala bych nástup do školy, pokud je dítě neklidné, nesoustředěné nebo nemá zájem o řízené činnosti, je velmi fixované na maminku či jiného člena rodiny, protože to všechno bude muset ve škole dennodenně zvládnout,“ dodává Taťána Vodičková. Právě poradna přitom může doporučit, jak s dítětem pracovat nebo nabídnout možnost pravidelné přípravy. Podobnou nabídku má Základní škola Amálská, která už několik let pořádá předškoličku jak pro budoucí prvňáky, tak pro děti s odkladem.
Do školy letos mohou oficiálně nastoupit i pětileté děti, které jsou mimořádně nadané. Zda někteří rodiče takové přání projeví, se teprve ukáže.
Nabídky kladenských škol jsou rok od roku lákavější. Už od první třídy vyučují jazyky, zaměřují se na zpěv, sport, ekologii nebo počítače, zajišťují desítky kroužků. Důvod je jasný. Čím více dětí, tím více peněz.
Právě „jazykovka“ patří mezi nejoblíbenější školy v Kladně. Ještě před několika lety se tu děti učily první cizí jazyk ve třetí třídě, teď už s ním začínají prvňáci. „Žádnou selekci mezi dětmi neděláme, mohou k nám přijít jak ty, které se jazyk učily ve školce nebo jinde, tak ty, které s ním zkušenost nemají. Znalostní testy neděláme,“ tvrdí ředitelka Zuzana Chvojková s tím, že i v příštím školním roce plánují otevřít tři první třídy a patrně stejně budou muset část zájemců odmítnout.
Podobně žádaná je i Základní škola Montessori, která funguje při Základní škole Norská. Zajímavá je tím, že děti si samy rozhodnou, zda budou počítat, číst či psát, učitelka jim „pouze“ radí a vede je. Školáci dokonce sami hodnotí, zda se jim práce povedla nebo ne. Při společných projektech se pak učí pracovat ve skupinách.
Speciální třídy
Mnohé školy se zase zaměřují na děti, které mají potíže například se čtením (dyslektici), psaním (dysgrafici) nebo mají poruchu soustředění. Základní škola Doberská se například věnuje žákům, kteří mají vadu řeči. Už pro prvňáky mají speciální logopedické třídy, v nichž je pouze osm žáků.
„Děti, které jsou do této třídy zařazeny, musí mít doporučení z pražské foniatrické kliniky a pedagogicko-psychologické poradny,“ konstatuje ředitelka Marie Vydrová. Ve škole jsou zároveň klasické třídy, později zaměřené na ekologii a informatiku. Také tady si podle ní na nedostatek žáků nestěžují. Letos budou místo tří prvních tříd otevírat pouze dvě, z toho jednu speciální. „Trochu mám obavy, že budeme hodně dětí odmítat. Víc než dvě třídy ale z kapacitních důvodů otevřít nemůžeme. Není kde,“ vysvětluje ředitelka.
Strach z toho, že se dítě v Kladně do první třídy nedostane, mít rodiče nemusí. Úředníci magistrátu potvrdili, že míst ve školách je dost, ne vždy se ale musí dostat na tu vyhlédnutou. „V první řadě musí škola přijmout zájemce, který patří takzvaně do jejího spádového obvodu,“ tlumočí pravidla mluvčí magistrátu Olga Pípalová.
Zápis, ke kterému kladenské děti zítra a v sobotu s rodiči půjdou, by pro ně neměl být strašákem. Školy už mají pro budoucí prvňáky nachystány dárečky. Úkoly, které tu na ně čekají, většina z nich zvládne. „Rozhodně to nejsou žádné přijímací zkoušky. Spíš je to vzájemné seznámení,“ naznačuje Vydrová. Paní učitelky se budou dětí ptát na barvy, tvary, požádají o nakreslení obrázku a při vyprávění budou zjišťovat slovní zásobu. Za to si děti odnesou výrobky budoucích spolužáků či obtisky.
Podobný zápis čeká děti na většině škol. Jediné, na co by rodiče neměli zapomenout, je vzít s sebou rodný list dítěte a svůj občanský průkaz. „Měl by to být den, který si děti s rodiči užijí. Ti by si na ně měli udělat čas,“ dodává psycholožka Vodičková.
Cesta od zápisu tak může končit například v cukrárně nebo v kině.
