Biřická ulice je plná rozličných krámků a dílen. Návštěvníci si tam připadají jako na orientálním bazaru. V ulici je živo, sousedi si povídají a jejich děti pobíhají a obdivují výlohy.
Tak vzpomíná na své dětství v centru Berouna dcera fotografa Ladislava Šmída, Helena Urbánková.
Tvrdý úděl živnostníka
Ladislav Šmíd byl synem průkopníka fotografování v Berouně Chrysostoma Šmídta.
„Po jeho tragickém skonu v roce 1928, jehož příčinou byla nejen začínající světová krize, ale také výpověď z pronajatého atelieru v domě u Škopů, nezbylo našemu otci nic jiného, než převzít fotografickou živnost. Navíc se musel postarat o ovdovělou matku a současně v této nelehké době přesídlit s firmou, zavedenou již od roku 1912, na jiné místo,“ vzpomíná dnes sedmasedmdesátiletá Šmídova dcera.
Její otec v roce 1928 koupil v Biřické ulici domek s číslem popisným devatenáct. Součástí objektu byla zahrada a dvůr, na němž pak Ladislav Šmíd postavil svůj vlastní dvoupodlažní ateliér. Prosperoval až do roku 1952. Pak ho komunisté zrušili. V sedmdesátých a osmdesátých letech postupně zanikla i většina někdejší Biřické ulice.
Krámek vedle krámku
Helena Urbánková je jedním ze tří potomků Ladislava Šmída a ulička u náměstí byla světem jejího mládí.
„Trávili jsme na ulici celé dny. V krámcích živnostníků se nejen prodávalo, ale i vyrábělo. Lidé si při práci zpívali. Na tak malém prostoru se dokázalo uživit mnoho rodin a ještě spolu dokázali žít v přátelském duchu,“ říká Urbánková.
Fotky Ladislava Šmída měly na svou dobu neobyčejnou kvalitu. Ulice Berouna objížděl na velocipedu s těžkou a neforemnou deskovou zrcadlovkou. „Zdokumentoval stavbu berounské nemocnice nebo Královodvorských cementáren. Z existenčních důvodů byl rád za každou práci v terénu. Nebál se výšek, horka a později ani války. Proto také mohl vzniknout průřez událostmi roku 1945,“ míní Urbánková, podle níž ty nejzajímavější záběry zmizely.
Osvobození Berouna fotil Ladislav Šmíd z vlastní iniciativy. To nejlepší uspořádal do čtyř alb se 188 černobílými snímky o velikosti dvanáct krát šestnáct centimetrů. K prvnímu výročí oslav osvobození v květnu 1946 jedno daroval okresnímu národnímu výboru. Druhé dal berounské radnici a třetí městskému muzeu. Čtvrté darovali Šmídovi potomci muzeu před čtyřmi lety.
„Přítomnost americké armády nikdo nezachytil. Já ale ty fotky džípu s americkou vlajkou viděla. Komunisti je zlikvidovali,“ tvrdí Urbánková.
