Co může vzniknout, když architekta neomezuje rozpočet, územní plán ani památkáři? Třeba kopie vily Tugendhat na zeleném návrší uprostřed náměstí Svobody. Na úpatí vršku se pasou srnky a nadšení turisté sledují scenerii, kterou rámuje ohňostroj.
To je nejbláznivější z nápadů brněnských architektů a studentů architektury, kteří se zúčastnili třetího ročníku projektu Městské zásahy. Některé jiné by se ale naopak daly poměrně snadno uskutečnit.
„Projekt Městské zásahy vznikl v roce 2007 v Bratislavě, když architekti Matúš Vallo a Oliver Sadovský oslovili své kolegy, aby si vybrali a bez nároku na honorář architektonicky vyřešili problematická místa v Bratislavě. Loni vybídli pražské a letos brněnské architekty,“ vysvětlila původ a smysl projektu Jana Kostelecká, která se podílí na organizaci projektu.
Tugendhat pro každého
Do brněnského pokračování projektu se přihlásil rekordní počet účastníků, celkem 160 lidí, kteří přišli se 197 nápady, jak vylepšit, zvelebit či rozveselit Brno. „Chceme také odhalit potenciál míst, přes která denně chodíme, ale často je ani nevnímáme,“ uvedla Kostelecká.
Autorem nápadu přenést architektonický klenot, vilu Tugendhat, blíže turistům je kolektiv Víta Musila z brněnského studia Miss3. „Se současnou podobou náměstí Svobody jsme spokojení právě proto, že je zde dost místa na stavbu věrné repliky vily Tugendhat. Nápad jsme dostali v Japonsku. Když je v Asii něco kvalitní a obdivuhodné, není důvod to chránit či konzervovat, naopak se snaží onu věc kopírovat. Tento přístup je vhodný i pro Brno,“ myslí si Musil. Přestože návrh na první pohled vypadá jako žert, Musil se nebrání jeho uskutečnění. „Co uspořádat veřejnou sbírku?“ ptá se.
Brňané by ale pravděpodobně více ocenili, kdyby vedení města zaujal projekt s názvem „Malý úklid před nádražím“. Architekti Tomáš Rusín, Ivan Wahla a Rostislav Košťál v něm například navrhují odstranit stávající zábradlí a nahradit je patníky, vyměnit lavičky, lampy a především doplnit nástupní ostrůvky o stromy, které před hlavním nádražím chybí. „Vhodné by bylo odstranit překrytí podchodů a u středního podchodu nahradit schody dvěma obousměrnými eskalátory. U nástupních ostrůvku bychom pro bezbariérový přístup sjednotili výšku vozovky s nástupními ostrůvky,“ řekl Wahla.
Chodci by po zákazu odbočení doleva z Nádražní do Benešovy ulice nemuseli uskakovat před auty. Cyklisty by zase potěšily cyklopruhy vyznačené na silnici.
Na dosud nevyužité nábřeží Svratky mezi pedagogickou fakultou a Nemocnicí Milosrdných bratří se zaměřili Oldřich Navrátil, Rado Zelík a Daniel Matějka. „Řeka dnes vypadá jako stoka, voda se v širokém korytě spíš plazí než plyne a nad vysokými zdmi je jen plot a cesta,“ uvedli autoři. Navrhují proto strhnout kolmé zdi, protáhnout svah, odstranit plot a propojit domy s řekou. „Nejen studenti by na druhém břehu využili zahloubený průchod s kavárnou vedoucí od školy k řece na nábřeží,“ upřesnil Navrátil. Cenu zásahu odhadl na dvacet milionů korun.
Stolička pro umělce
Pavel Steuer, Ondřej Stehlík a Jan Stolek považují pouliční umělce za neoddělitelnou součást města. „Dodejme lidem, kteří spoluvytvářejí ducha místa, jejich ztracenou čest a podpořme je vytvořením míst, na kterých budou předvádět své umění,“ říká Stolek, který s kolegy navrhuje pro muzikanty zabudovat do dlažby České a Masarykovy ulice vysouvací židle v barvách města. „Každý umělec by po registraci na radnici měl možnost bezplatně využívat sklápěcí židle. Jednoduše vytáhnout, překlopit a hrát,“ popsal svou vizi Steuer.
Vyšlapané „kamzičí“ stezky, která spojuje zastávku Nové sady a ulici Bašty, si všimly Janica Šipulová a Táňa Sojáková. „Lidé touto zkratkou evidentně nepohrdnou a situaci by určitě zlepšilo schodiště. Dále se nabízí oživení horní části budovy Čedok a jejího okolí nejlépe dětským hřištěm, kterých v centru města není mnoho,“ napadlo ženy.
V „Nejsvětlejší místo na světě“, jak nazvali svůj další nápad lidé ze studia Miss3, chtějí proměnit potemnělý průchod ze Šilingrova náměstí na dvůr Domu pánů z Kunštátu. „Slepé výlohy v pasáži bychom proměnili v galerii zaměřenou na přesahy architektury a umění. Ve zbytku pasáže jsme navrhli intenzivní osvětlení a lavičky. Pasáž by dál fungovala jako průchod, ale díky osvětlení by, zvláště v zimních měsících, byla místem pro relaxaci,“ předpokládá Musil.
Podle kurátora výstavy Městských zásahů není cílem některé z narychlo vytvořených projektů uskutečnit. „Jde hlavně o nastartování lidí, které platíme z daní, aby zastupovali veřejný zájem,“ uvedl Adam Gebrian. Projekt a výstavu z velké části platila brněnská radnice.
