Zasněžená zoo svědčí seveřanům | e15.cz

Zasněžená zoo svědčí seveřanům

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Teplomilná zvířata zůstávají v mrazivých dnech ve vyhřátých pavilonech, zato sobi, pižmoni či vlci si užívají na sněhu.

Kdyby žili v přirozeném prostředí, trávu pokrytou sněhem by nikdy nezahlédli. Hroši, žirafy nebo opice ze zoologické zahrady na Svatém Kopečku ale takové štěstí nemají. Před sněhem a mrazem se tak po většinu času schovávají do teplých pavilonů.

Některá africká zvířata však úplně o „zimní radovánky“ nepřijdou. Pokud není náledí nebo extrémní mráz, chodí na takzvané zdravotní procházky. Ty absolvují žirafy, zebry nebo třeba i opice. „Chovatelé je sledují a pokud vidí, že jsou zvířata naježená a postávají, musí se velmi rychle vrátit do tepla. Ostatní zvířata, například hrošíci liberijští, zůstávají v teple svých pavilonů,“ říká mluvčí zoo Hana Labská.
Návštěvníci se nemusí obávat, že by přes zimu v zoo zahlédli jen minimum zvířat. „Nejsou o nic ochuzení. Venku nebo v pavilonech vidí devadesát procent zvířat. Do zimovišť převádíme jen antilopy oryxy jihoafrické, pakoně běloocasé a antilopy adaxové,“ podotýká Labská. Tato zvířata jsou totiž velmi plachá a nenaučí se vycházet a vracet zpátky do pavilonu podle přání a pokynů ošetřovatele. Lvi, gepardi, medvědi malajští a další teplomilná zvířata snášejí podle ošetřovatelů zimu velmi dobře. Žijí ve vytápěných pavilonech a postupně si zvykli na jiné podnebí. Zatímco tyto druhy berou zimu jako nutné zlo, zvířata ze severských oblastí se na ni vyloženě těší. Mráz a sníh uvítali pižmoni, sobi, vlci arktičtí i Hudsonovi, tygři sibiřští nebo levharti mandžuští.

„Také velbloudi dvouhrbí, na rozdíl od jednohrbých, jsou zvyklí na velké výkyvy teplot. V létě jsou téměř holí, ale v zimním období jim naroste velmi hustá srst,“ říká mluvčí.
První zimu ve společném výběhu stráví letos medvědi baribalové a bílí arktičtí vlci. Medvědům nastává jiný režim, aby mohli zalehnout k zimnímu spánku. Ošetřovatelé omezí jejich venkovní pobyt a také množství jídla se mění. „Pokud pospávají, krmnou dávku snižujeme. Jakmile usnou, není nutné je krmit vůbec. Ve starém medvědinci ale nikdy neusnuli úplně. Na to je v zahradě moc velký hluk,“ vysvětluje Labská.
Ostatní zvířata, která tráví zimu většinou venku, mají dávku jídla také upravenou. V chladných měsících dostávají energeticky bohatší stravu a tučnější maso.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video