Zatloukat, zatloukat, zatloukat?

Zatloukat, zatloukat, zatloukat. Tohle zaklínadlo přisuzované legendárnímu profesoru Plzákovi znají v Česku celé generace. Tento způsob řešení choulostivých situací, do nichž se dostanou nevěrníci či nevěrnice, se někomu může zdát příliš jednoduchý. Pro někoho je ale nepostradatelným manuálem, jak se s nevěrou vypořádat.

Rady olomouckého psychologa Lubomíra Smékala takhle jednoduché řešení nepřinášejí. O náhledu tohoto odborníka na nevěru a jejím řešení se můžete dočíst v článku „Psycholog Smékal se pustil do scénáře k filmu. Bude o zoufalství“. I ti, kteří mají jistotu, že se jich toto téma netýká, se dozvědí hodně zajímavého. Třeba o Smékalově spolupráci na scénáři s kamarádem Miroslavem Krobotem. Ten platí za skvělého režiséra a v posledních letech dostal i hodně hereckých příležitostí ve filmu. Snad v každém snímku, v němž se objevil, vytvořil naprosto nepřehlédnutelné postavy. Ať už to byl řidič autobusu v Účastnících zájezdu, nebo otec venkovského učitele. O hlavní úloze v Aloisi Nebelovi nemluvě.

Smékal mohl stěží najít lepšího spolupracovníka. Ale jsou tu i další indicie, z nichž můžeme usuzovat, že by se dílko z prostředí svérázného Hanušovicka mohlo povést. Stačí jen vzpomenout na některé kolegy ze spisovatelské a scenáristické branže. Tak třeba psychiatr Jan Cimický píše dobré knihy. A lékař Ladislav Pecháček vytvořil skvělé předlohy k filmové sérii Básníků. Psycholog Smékal toho ví o zákoutích lidských duší víc, než je obvyklé. A právě to je onen bonus, kterého se některým scenáristům nedostává, a pro diváka je pak obtížné postavám na plátně jejich počínání uvěřit. Na hodnocení je samozřejmě ještě brzy. Musíme si počkat na to, co ze spolupráce dvou osobitých samorostů skutečně vzejde. Těšit se ale můžeme už nyní.