Žďár jako ráj hospod a opilců. Náleven je ve městě víc než sto
Amatérský fotograf Leoš Klement před dvěma roky dostal zvláštní nápad. Když dostal horečku sobotní noci, vyrazil pěšky na fotomaraton po žďárských hospodách. Během dvou hodin a jedenadvaceti minut od prvního zmáčknutí spouště stačil nafotit snímky ze třiceti šesti restaurací. Na to, aby zmapoval všechny lokály v okresním městě, by ovšem potřeboval mnohem víc času.
„Úplně přesné číslo nemám, ale počet takových podniků ve Žďáru se blíží 130,“ říká vedoucí Odboru živnostenského úřadu ve Žďáru Roman Krčil. K městu okresního formátu, ve kterém bylo v březnu přihlášeno k trvalému pobytu 22 546 lidí, tak patří jedna z nejhustějších sítí hospod, restaurací, heren a náleven v přepočtu na počet obyvatel. A to s sebou přináší i problémy. Své by mohli vyprávět lidé, kteří bydlí na rizikových místech v centru – hlavně na pěší zóně na Veselské ulici.
Před časem řešilo město velké poblémy s podnapilou mládeží. Podle vedoucího žďárské Městské policie Martina Kunce se tenhle problém podařilo dostat pod kontrolu. „Děláme pravidelně o víkendech a namátkově i přes týden kontroly. Od roku 2003 je vidět rapidní zlepšení, provozovatelé si to kontrolují sami, desetitisícová pokuta za nalévání mladistvým je znát,“ tvrdí Kunc.
Poblém se ale podařilo vytěsnit jen částečně. Mládež si alkohol pořídí jinde a do hospody už přijde pod vlivem. „Nově děláme i kontroly během dopoledne, některé hospody jsou plné, chodí tam hodně studenti středních škol starší osmnácti let, kteří nejdou na vyučování,“ přidává poznatek šéf mětské policie.
Místostarostce chybí staročeská restaurace
Ve městě pod Zelenou horou je pestrá nabídka, kam se jít pobavit. Klasické hotelové restaurace a pivnice doplnily postupně nové kluby, kavárny a nejnověji i vinotéky. V pátek a sobotu večer tak centrem proudí od hospody k hospodě početné skupinky, které hledají místo, kam by zapadly. „Různých hospod a restaurací je ve Žďáru opravdu dost, ale jsou stále stejného typu. Potřebovali bychom tady něco netradičního, třeba nějakou staročeskou restauraci,“ míní místostarostka Dagmar Zvěřinová. „Město ale tuto problematiku nekoriguje, sama se někdy divím, že se některá místa vůbec drží při životě.“
Jinou mezeru na trhu se podařilo vyplnit manželům Hrbkovým, kteří před třemi roky otevřeli Café u tety Hany na Veselské ulici a od té doby si vydobili pozici nejoblíbenějšího žďárského „kaféčka“. „Postrádali jsme typ podniku, ve kterém by se objevovala i jazzová a bluesová muzika, takové inteligentní prostředí s dobrým vínem a obsluhou,“ říká majitel Aleš Hrbek. „A že je tady až moc hospod? Souhlasím, na druhou stranu, proč ne. Ale myslím si, že je nutná profilace těch podniků,“ myslí si Hrbek. „Proto chceme jít nadále svou cestou, kavárensko-klubovou,“ doplňuje.
„Konkurence je obrovská,“ uznává spolumajitel jiného úspěšného podniku Vít Bohumil Homolka, který provozuje Swing. Tenhle klub vyšel v anketě Sedmičky o nejoblíbenější žďárskou hospodu jako vítěz.
O víkendu chodí zapomínat
Ekonomická krize se projevila i tady. „Určitě je to poznat. Minimálně poslední rok. Jestli chodí lidi na čtyři, nebo pět dní do práce, je veliký rozdíl. Každý si musí něco utrhnout, takže se ani nedivím, že tu tolik lidí nebývá,“ myslí si Homolka. „Úplně vymizeli lidé, kteří chodili po práci na pivo. To už není. Ale o víkendu přijdou zapomenout na týden snad všichni,“ směje se pan Swing.
