Že jsem živnostník roku? Je to překvapení, ale těch zažívám hodně

Robert Vlach uspěl s originálním projektem. Na svém webu pomáhá propagovat nezávislé podnikatele. Jeho nápad mu nedávno vynesl ocenění živnostník roku.

Chtěl pomoct lidem, kteří podnikají na volné noze. A tak se Robert Vlach před šesti lety rozhodl, že pro ně založí portál www.navolnenoze.cz, kde by se mohli překladatelé, počítačoví odborníci nebo řemeslníci propagovat.

Jeho projekt byl natolik úspěšný, že se díky němu třiatřicetiletý muž z Ostravy stal živnostníkem roku v Moravskoslezském kraji. To však není jediný úspěch. Dostal se mezi deset českých finalistů soutěže European Business Awards. Zde stanul po boku firem jako Škoda Auto, Seznam.cz či Linde Gas.

Překvapilo vás vítězství v kraji?

Překvapilo mě, ale když si to přeberu, podnikání je pořád samé překvapení. Příjemných nebo nepříjemných překvapení zažívám spoustu. Podnikání je velká práce s náhodou, rizikem a jeho prevencí. Překvapení k tomu patří.

To hodně lidí tuší, možná proto se do podnikání nehrnou.

Jako podnikatel musíte mít schopnost vzdorovat změnám, které se vyskytnou. Jistoty, které lidé měli dřív, že byli celý život zaměstnaní u jediné firmy, ty už dneska nejsou. To znamená, že zaměstnanec je tak jako tak nejistotě vystavený. Ohledně nejistoty se rozcházejí názory pravicového spektra intelektuálů, kam patřím já, a toho levicového, k němuž patří například sociolog Jan Keler. Oni tvrdí, že nejistota je vlastně nežádoucí jev.

Jaký je váš názor?

Nejistota lidi nutí k tomu, aby byli aktivnější, víc na sobě pracovali a přijali zodpovědnost za vlastní život. Je to podle mě stimulující prvek, takže trocha nejistoty lidem vůbec neuškodí. Pokud existuje sociální síť, která tady je, jelikož stát je sociální, nikdo na ulici umírat nebude.

Komu váš portál pomáhá?

Je to první služba v Česku, která se zaměřuje na podporu podnikání nezávislých profesionálů. Jsou to třeba překladatelé, tlumočníci, vývojáři, lektoři, poradci či terapeuti. Jedná se o profese, které jsou odborné. Ale mohou to být i řemeslníci, pokud podnikají na sebe, na své vlastní jméno. Jsou to specifické případy, kdy samotné podnikání je úzce spjaté s osobou podnikatele.

Jak jim server pomáhá?

Provozujeme katalog, kde se můžou nezávislí profesionálové zaregistrovat, a tak vlastně propagovat svou práci.

Takových stránek je v dnešní době spousta, v čem jste jiní?

Prezentujeme jednotlivce a hodně se odlišujeme kvalitou prezentací. U jiných provozovatelů jde jen o to prodat placený záznam. My se zabýváme tím, jak daného člověka představit tak, aby vynikly jeho výjimečné vlastnosti. Zajímá nás, jakou má za sebou profesní historii a podobně. Troufám si říct, že s tím člověkem trávíme mnohem více času, než kdokoli z konkurence.

Máte zpětnou vazbu, že právě tohle funguje?

Na portále je asi stovka pozitivních ohlasů přímo od uživatelů. To nás ujistilo v tom, že to děláme dobře. Samozřejmě, že to není u každého. Někdo má příliš vysokou cenu nebo nabízí službu, o kterou není obecně zájem. Ale pokud nezávislý profesionál má co nabídnout, můžeme ho hodně zviditelnit.

Na serveru máte blog, který je nejčtenějším blogem o podnikání v Česku.

Vydáváme jeden článek měsíčně a dostává se mu dost velkého zviditelnění. Jedná se třeba o nějaké nové trendy nebo rady vůbec, jak podnikání na volné noze zvládat lépe. Pořádáme školení pro nezávislé profesionály. Pořádáme srazy, kde můžou navazovat kontakty. Není to tedy jen katalog, ale i aktivní komunita špičkových profesionálů.

S cílem se zviditelnit.

A rozvíjet své podnikání k lepšímu. Když chce nezávislý profesionál ve svém podnikání uplatnit nějaký nový postup a chce to vyčíst z knih, tak narazí. Většina literatury se totiž zaměřuje na firemní podnikání. Ale my se snažíme prosazovat informace, které jsou šité na míru právě nezávislým profesionálům.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Třeba reklamní strategie firmy je postavená na vytváření značky, která je v podstatě umělá. Zatímco u nezávislého profesionála se reklama pojí s jeho jménem. Jde o to, jakou sílu má jeho profesní reputace. Je to mnohem cennější věc. Jedná se o tradici drobného řemeslného podnikání, které se vyvíjelo po tisíciletí. Fungují zde zcela jiná pravidla než u podnikání firemního, které je relativně mladé, maximálně dvě stě let staré. Agresivnější marketingové praktiky nejsou pro nezávislé profesionály většinou vhodné.

Jdete do celostátního finále v soutěži o živnostníka roku. Myslíte si, že vám to může pomoci v podnikání?

Ano. Vnímám to jako pozitivní zpětnou vazbu jak ze strany veřejnosti, tak ze strany lidí, kteří seděli v porotě. A to není nikdy na škodu. Člověk si může stokrát myslet, že dělá věci dobře, ale je důležité vědět, jak to vnímají ostatní. Snažím se dělat věc, která je společensky prospěšná. Skutečnost, že to tak vnímají i jiní, je pro mě hodně důležitá. Je to potvrzení toho, že má práce má smysl.

Co si myslíte o významu slova podnikatel ve zdejším kraji?

Myslím si, že za poslední dekádu se renomé a postavení podnikatelů ve společnosti hodně zlepšilo. Už se to nevnímá tak, jak to bývalo v devadesátých letech minulého století, kdy podnikatel byl nějaký tunelář nebo podvodník. V dnešní době mají podnikatelé poměrně vysokou společenskou prestiž. Vnímám to jak osobně, tak z objektivního pohledu, který vyplývá z průzkumů veřejného mínění.

Takže lidé, kteří by nikdy nepodnikali, se dívají na podnikatele jako na ty, co tu odvahu měli?

Obdiv k podnikatelům vzrůstá. Je to vidět i na populárních soutěžích, jako je například Den D. Přece jenom tam vzniká kult podnikatele jako člověka, který sám vyhledává zajímavé problémy a nalézá řešení, která jsou pro zákazníky přínosem.

Často si ale podnikatel a zaměstnanec nerozumí.

Hovoří jiným jazykem, protože mají jiné zájmy. Lidé, kteří mají tendenci podnikatele kritizovat, nevidí například to, že na jednoho úspěšného podnikatele připadají třeba tři čtyři neúspěšní. Podnikatel je ten, který jde do rizika. Když to nevyjde, přichází o všechny úspory a klid v rodině. Řadovému zaměstnanci jde o stabilitu, se kterou nemá zájem riskovat. Chce jistotu za každých okolností. Závidí podnikateli zisk, který vydělává, ale nevidí to riziko, do kterého musel jít.

Proč to podle vás lidé nevidí?

Protože se to skrývá. Neúspěšné příběhy se neprezentují. V médiích najdete rozhovory s úspěšnými podnikateli, ale nenajdete ty neúspěšné. Ty jsou ale také důležité právě proto, aby si lidé uvědomili, že podnikání není žádná sranda. Věřím, že se to do budoucna vyřeší, že společnost k tomuto uvědomění dojde. Sám zastávám názor, že podnikatel musí pracovat mnohem více než zaměstnanec, který má třeba ve čtyři odpoledne padla. Další věc je, že například ve Spojených státech amerických ono kritizované jedno procento nejbohatších lidí platí docela velkou část federálních daní.

Miliardář Waren Edward Buffet vyzýval ostatní multimilionáře, že by měli platit více.

Ale v Americe je nižší daň z investic a Buffet je investor. On není podnikatel v pravém slova smyslu. Nesdílí riziko podnikatele, který má, jak se říká, všechna vejce v jednom hnízdě. Každé vyšší zdanění podnikatelovo riziko jen zvětšuje. Kdežto pro Buffeta je to jiné. Myslím si, že je nutné rozlišovat lidi, kteří podnikají, a lidi, kteří svého bohatství nabyli jinou cestou.

V tomto momentu to asi normálnímu člověku splyne.

Nejlepší paralela je tato. Když se podíváme dneska kolem sebe, zjistíme, že většinu služeb, které využíváme, poskytují podnikatelé. Podnikatel si založil hospodu, provozuje ji. Dříve to bylo tak, že se lidé spoléhali na to, co zařídí obec a stát. Je super, že dnes si většinu služeb zajišťují lidé sami přes podnikání. To je obrovským přínosem pro společnost. Stačí se podívat okolo sebe. To, co je dnes u nás v Beskydech, se s dobou před dvaceti lety nedá srovnat. Úroveň služeb šla desetinásobně nahoru.

Jak podle vás bude vypadat v budoucnu podnikání v Moravskoslezském kraji?

Bariéra, kterou kraj měl, se rozpouští. Překážky v podobě špatných či chybějících cest pomalu mizí. Žijeme v době, která se hodně orientuje na služby. Je to další vývojová fáze ekonomiky. Myslím si tedy, že místo, kde podnikáte, nebude taková bariéra, jak tomu bývalo dřív, kdy člověk ze zapadlejších regionů neměl jinou možnost, než podnikat jenom v tom daném místě. Díky celosvětovému internetovému propojení tyto překážky mizí.

Pomáháte drobným podnikatelům. Jak se díváte na to, že v menších městech obchodníci skomírají, protože si hypermarket postaví svoji pobočku a drtí ceny?

Je to prostě nevyhnutelný trend, který ve světě už dávno funguje, a teď dorazil i k nám. Loni jsme se byli podívat na docela zajímavý podnikatelský projekt, který tahal nezávislé profesionály z měst na venkov. Bylo to v malém městečku v Gaskoňsku, které má pět tisíc obyvatel. Pět tisíc obyvatel není moc.

V čem projekt spočíval?

Bylo tam pár pekáren, ale jinak jsem tam neviděl jedinou samoobsluhu. Vedle města byl jeden obrovský shopping park. Byl větší než jakýkoli shopping park v Ostravě. Prakticky všichni tam nakupovali a evidentně byli spokojení. Samoobslužné pokladny, digitální displeje místo cenovek. Nezaznamenal jsem, že by to někomu vadilo. Malí obchodníci budou pravděpodobně vytlačení do nějakých jiných činností.

To se ale netýká jenom malých obchodníků. Může to postihnout i malé podnikatele třeba ve stavebnictví?

Může, ale stavebnictví není zrovna ten případ. V této oblasti je vždycky dost prostoru, třeba pro vylepšování stávajících staveb, interiérů a podobně. Alespoň v Americe to byl obrovský trend. Každý jeden dolar investovaný do zlepšení interiéru zvedl cenu nemovitosti o dva dolary, což je paradox. Vznikly tam velké příležitosti pro drobné řemeslníky, když se velké firmy do malých zakázek nehrnuly. Tudíž si nemyslím, že je velké firmy poškodí. Spíše se jen budou muset přizpůsobit novým podmínkám.