Země pocítila silnou sluneční erupci, zatím bez větších komplikací

sluneční aktivita, ilustrační foto

sluneční aktivita, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Zemi dnes zasáhly částice ze středeční silné sluneční erupce. Vyvolaly nejsilnější elektromagnetickou bouři za posledních pět let, která zkomplikovala vědcům z Evropské vesmírné agentury (ESA) navádění sondy Venus Express. Jinak ale zatím nejsou hlášeny žádné závažné výpadky komunikačních zařízení.

První částice ze sluneční erupce zasáhly Zemi dnes dopoledne. Podle vědců z německého Institutu Maxe Plancka (MPI) bude elektromagnetická bouře vyvolaná erupcí působit na Zemi celý dnešní den. Astronom Werner Curdt z MPI nicméně podotkl, že erupce nenastala na místě Slunce postaveném přímo proti Zemi. „Zřejmě nás tak (částice) nezasáhnou naplno,“ řekl agentuře DPA.

Odborníci už ve středu varovali, že by erupce mohla narušit rozvodné sítě elektřiny či poškodit družice. Očekávali také nepřesnosti či výpadky navigační služby GPS. Vesmírným sondám hrozí, že proud nabitých částic poškodí jejich citlivé přístroje. Družice ale mohou mít problém i s navigací, protože mnoho z nich určuje svou polohu pomocí senzorů sledujících hvězdy. „Když přijde bouře nabitých částic, prakticky tyto senzory oslepí,“ uvedl Paolo Ferri z ESA.

Problém nyní postihl evropskou sondu Venus Express, která obíhá Venuši. Na oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy je elektromagnetická bouře kvůli menší vzdálenosti od Slunce silnější. Podle ESA tak nyní lze sondu jen obtížně řídit.

Vedlejším projevem elektromagnetické bouře bude polární záře, kterou bude možné pozorovat mnohem dál na jihu, než je obvyklé. Astronom Petr Horálek na serveru www.astro.cz uvedl, že dnes večer by mělo být možné sledovat polární záři nad USA, Kanadou a východním Ruskem, ale i nad severním Českem.

Přijdou další bouře

Příčinou erupcí je výrazná sluneční skvrna, která má průměr odpovídající asi devíti průměrům Země. Pozorovat ji je možné dalekohledy s filtry, které odcloňují značnou část slunečního světla. Skvrna se objevila na okraji severovýchodního slunečního kotouče v sobotu 3. března a pozorovatelná bude ještě zhruba devět dní.

Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) předpokládají, že během nadcházejícího roku a půl dojde k dalším erupcím, které zřejmě vyvolají ještě silnější elektromagnetické bouře, než je ta současná. Mnoho slunečních erupcí je mírných a nezpůsobí na Zemi žádné škody. Z minulosti je ale známo několik výjimek. V roce 1989 například elektromagnetická bouře způsobila rozsáhlý výpadek elektřiny v Quebeku, který postihl šest milionů lidí.