ZENotes: Kdy jsme nejvýkonnější a nejspokojenější?

V uplynulých dvou týdnech jsme si užívali luxusu v podobě volné středy. Den uprostřed týdne, kdy jsme hromadně načerpali energii a ve čtvrtek jsme se vrhali do práce, jakoby bylo pondělí. V návaznosti na to jsem nemohla nevzpomenout s nostalgií na své působení ve Švýcarsku a zejména na flexibilitu jeho pracovního trhu.

Jeho specialitou, a věřím, že nejen švýcarskou, je totiž možnost si zvolit počet pracovních dní. Můžete pracovat jeden, dva, tři, a nebo také pět dní v týdnu. Pracovní nabídky, v nichž firmy hledají člověka na práci v úterý a ve čtvrtek nejsou výjimkou. A pozor, nejde ani zdaleka o brigády či sezónní práce, nýbrž o kvalifikovaná místa právníků, učitelů či v některých případech lékařů. Bohužel k nám se tato flexibilní inovace stále nedostala. Nerozumím proč. Soudě alespoň podle švýcarských výsledků, má tento systém na ekonomiku země vliv blahodárný.

Naděje ale umírá poslední. Proto věřím, že nesmělé vlaštovky v podobě občasných polovičních úvazků budou brzy následovány celým hejnem flexibilních pracovních možností. Možná postupně zmizí typická česká mentalita, která velí, že pátek je malá sobota a čtvrtek malý pátek, což považuji ve svém důsledku za mnohem nebezpečnější a pro zaměstnavatele nevýhodnější, než se domluvit na částečných úvazcích.

Prozatím alespoň díky za ty zaměstnavatele, kteří si uvědomili, že práce z domu a flexibilní pracovní doba u řady lidí a profesí neznamená den strávený s nohama na stole, ale zvýšenou produktivitu a kvalitnější výsledky.