Žije bez rodičů, studuje v Anglii | E15.cz

Žije bez rodičů, studuje v Anglii

Martin Ciklamini studuje Metropolitan University v Londýně. Stipendium mu platí nadace miliardáře Petra Kellnera.

Je mu teprve dvacet let, ale už připomíná špičkového manažera. Přesné vystupování, všeobecný přehled. Obdivuje Václava Klause a Tomáše Baťu. Při pozdravu Martin Ciklamini stiskne pevně dlaň. Pozorně naslouchá, hodnotí otázky. Jeho adresa bydliště je Dětský domov Boršov nad Vltavou u Českých Budějovic. Na schůzku přišel přesně. „Mám chvilku, než půjdu do posilovny. Na koleji hlavně běhám. Většinou večer,“ vysvětluje Martin životosprávu na Metropolitní univerzitě v Londýně, kde vloni začal studovat. Roční školné tu stojí v přepočtu kolem sta tisíc korun. Zajímá jej obor managenet leadership, což se dá přeložit jako řízení lidí ve firmě.
O jeho kariéře rozhodlo posledních šest let. Z vrstevníků mu ale může závidět jen někdo. Ve čtrnácti se dostal do dětského domova. Jak říká, s rodiči nešlo žít, ale nechybí mu. „Doma už nebyly vhodné podmínky,“ míní.
Mimo rodinu se dostali i jeho dva sourozenci – dvojčata. O jednom z nich ví, že studuje vysokou v Brně, o druhém bratrovi netuší, kde je.
Martinova cesta za dětským snem začala po osmé třídě. Chtěl od malička být bankéřem, bavila jej matematika. Dostal se na prestižní kolejové gymnázium Open Gate v Babicích u Prahy, které zřídil miliardář Petr Kellner pro talentované děti.
„Když mě vybrali, ještě se stavělo. Strašně jsem si přál, aby to vyšlo. Samozřejmě, že jsem dělal zkoušky, testy. Na Open Gate je internátní studium, nosí se tam uniformy. Kluci mají obleky s kravatou. Vyučuje se v angličtině. Školné stojí 470 tisíc ročně, ale dětem ze sociálních rodin to platí nadace Petra Kellnera a jeho ženy EDUCA. Teď mě podporuje v Londýně. Mám i kapesné, ze kterého se dá žít,“ chválí si mladík.
Kellnera přitom viděl jen jednou. „Při zahájení školního roku. Ale všude je cítit jeho duch. Má výbornou strategii. Peníze dává do vzdělávání. Koupil teď budějovickou Polikliniku Jih, to je přesně jeho styl. Skupuje zdravotnická zařízení. Určitě v nich udělá pořádek a zlepší produktivitu. Nastartuje firmu a pak ji třeba prodá,“ myslí si Martin.

Má rád diskuzi

Londýn je podle Martina multikulturní město. Skoro hodina metrem ráno do školy, nazpět až večer. Nedaleko koleje s jednolůžkovými pokoji, dole bar, kde večeří a relaxuje. Spolu s ním na univerzitě studují příslušníci snad všech národů. Právě proto se tam nesetkává s projevy rasismu nebo s kritikou třeba americké společnosti.
„Možná je to v dalších městech jiné, ale tady se žije společně a nezáleží na tom, kdo odkud pochází. I když Česko se tam bere trochu jako východ Evropy. Jsem tam jediný Jihočech,“ popisuje Martin.
Na studiu mu imponuje, že je kolektivní debatou. „Děláme většinou skupinové práce. Vždyť z diskuzí se rodí nejlepší myšlenky. Kdekdo kritizuje Václava Klause za jeho vyhraněné názory, ale on místy provokuje a chce právě diskuze vyvolat,“ usmívá se Martin. A v očích mu přeběhnou skryté, trochu klausovské, jiskřičky.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!