Žil s mnichy v klášteře a fotil jejich život | E15.cz

Žil s mnichy v klášteře a fotil jejich život

Do světa za klášterní zdí nechá návštěvníky nahlédnout výstava Jiřího Nováčka.

Jihlavský umělecký fotograf Jiří Nováček dva roky poznával život benediktinů v rajhradském klášteře. Vytvořil cyklus fotografií v prostředí, které je pro běžného člověka opředené tajemstvím. „To jsem se pokusil změnit a nechal mnichy vystoupit na světlo,“ říká Nováček. Fotografie vystavuje do konce února v Muzeu Vysočiny Jihlava. Jak dlouho jste na cyklu pracoval a jakým způsobem? V klášteře jsem opakovaně pobýval v loňském a předloňském roce. Mé návštěvy trvaly několik dní. Poznával jsem život mnichů a snažil se s nimi navázat užší vztah, získat si důvěru. Jen tak jsem mohl pořídit záběry, které jsou přirozené a vytváří ucelený cyklus.

Jak vypadá běžný den v klášteře, jaké mají mniši zvyky? Mají přesně stanovený denní řád, žijí podle hesla „Ora et labora“ – modli se a pracuj. Vstávají časně, věnují se bohoslužbám, pak práci, a tak to jde střídavě až do večera. Po obědě mají čas na odpočinek a v podvečer na studium nebo osobní zájmy. Vedou vlastní malé hospodářství. Mniši v Rajhradě nejsou odříznutí od světa, slouží například bohoslužby pro věřící z okolí.

Mají smysl pro humor? Jde o malou komunitu šesti mužů, kteří celé dny tráví společně. Proto musejí mít velký smysl pro humor a spoustu čirého optimismu, jinak by to ani nevydrželi. Dokážou si dělat legraci i sami ze sebe. Velký podíl na udržování dobré nálady má rajhradský převor Augustin. Je to velká osobnost a velmi si ho vážím.

Jak byste popsal svou tvůrčí metodu? V podstatě jsou snímky z kláštera dokumentární. Vkládám do nich ale příběhy a emoce pomocí vlastního rukopisu. A přenáším do obrazu pocity fotografovaných lidí. Vždy se musíte snažit pochopit ty, které fotíte, aby lidé zase pochopili vás. V rajhradském klášteře se to snad povedlo. Fotografie byly vystavené nejdřív přímo v Rajhradě a převor Augustin jako první záznam do návštěvní knihy napsal něco ve smyslu: „Jsem rád, že vyniklo to lidské, aby si lidé nemysleli, že v klášterech žijí andělé nebo magoři.“

Proč jsou podtitulem výstavy slova Gradus ad Deum – stupeň k Bohu? Na fotografii, již jsme použili také jako plakát k výstavě, vychází bratr Josef ze tmy do světla. Má to symboliku, jako by řády vystupovaly ze tmy minulosti, kdy byly rozpuštěny a osazenstvo klášterů internováno. Zároveň je to nový krok k Bohu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!