Život v popelnici
Občas, když si nejsem jistý, zda správně chápu smysl některých zásadních pojmů, hodím to do Googlu. Před časem jsem měl zřejmě slabší chvilku, protože jsem se přistihl, jak do vyhledávače vyťukávám slovo „život“.
Jako první vypadl odkaz ve Wikipedii. Tam jsem se dočetl, že „život je perioda mezi narozením a smrtí organismu“. Nevím, co jsem čekal, ale nějak mě to zklamalo. Hergot, myslel jsem, že je lidstvo v poznání podstaty života trochu dál. Možná to způsobilo i to divné slovo „perioda“, které se pro mě, asi jako pro každého muže, jistého nádechu zklamání prostě nezbaví.
Četl jsem dál. „Pojem život by bylo možno lépe vymezit na základě porovnání objektu, který považujeme za živý s objektem, který za živý nepovažujeme a zároveň se od prvního neliší ničím jiným než tím, že není živý.“Zkusil jsem si to namalovat, ale zlomila se mi při tom tužka.
Pak tam byla fotografie. Pouště. S popiskem, že „na poušti nepanují vhodné podmínky pro život“. Popravdě čekal bych spíš obrázek nějaké šťabajzny nebo aspoň schéma trávící soustavy. Heslo „život“ mi připadalo úplně bez života. Ale jen dokud jsem nenarazil na větu, že „vznik života je ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, přeměňovat svoje okolí a vyvíjela se“. Hrklo ve mně. Podobná ne zcela vyjasněná událost se totiž nedávno odehrála i v igelitce, ve které mi po návratu z fotbálku zplesnivěly tenisky. Vyvíjelo se to velice rychle, dokonce se to i rozmnožilo na přilehlé tepláky, které to přeměnilo. Když jsem si přečetl, že se tady „jedná o filosoficko-nábožensko-vědecký spor, kdy se jednotlivé strany snaží přinést důkazy o tom, jak k této události došlo“, zastavilo se mi srdce.
V životě by mě nenapadlo, že jsem klíčový důkaz zrovna včera vyhodil do popelnice.
