Životní dílo univerzitního knihovníka. Langweilovi chyběly peníze, přesto stvořil unikátní model Prahy | E15.cz

Životní dílo univerzitního knihovníka. Langweilovi chyběly peníze, přesto stvořil unikátní model Prahy

mec

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Příběh nejslavnějšího českého knihovníka jako by potvrzoval, že knihovník je z podstaty podivná existence. Antonín Langweil se ale neskrýval za regály zaprášených knih, nýbrž vytvořil dílo dnes nesčíslné hodnoty. Narodil se před 230 lety, 13. června 1791.

Přitom vše mohlo být jinak. Langweil se coby neúspěšný tiskař litograf ucházel o místo s pevným platem a naturálním bytem, ale i když uměl česky, německy či latinsky, komisi napoprvé nepřesvědčil. Místo však nakonec získal a možná, jak mu předpovědělo jeho jméno, mu umožňovalo, aby se zabýval i svými zálibami.

Nakonec přesně na den svých 35. narozenin započal práce na modelu, o jehož výsledné podobě měl jen mlhavé představy. Inspirací mu byl sádrový reliéf města Paříže, který se vystavoval v paláci Platýz. Jako správný knihovník byl Langweil muž pečlivý, přesný, trpělivý a vytrvalý. K tomu disponoval i kreslířským talentem a technickou zdatností.

Chybělo mu vlastně jen jedno, peníze. Jako materiál zvolil papírovou lepenku a zvětšený plán Prahy, z kterého získal půdorys města v měřítku 1 : 480. Prvním zhotoveným modelem bylo jeho pracoviště, Klementinum. Za pět let se mu podařilo dokončit Staré Město a židovské ghetto, dohromady více než 1200 budov. Některé z nich dodnes udivují svými detaily a výtvarností.

Na fasádách jsou zachycena domovní znamení, fresky či sluneční hodiny, ale i oprýskané zdi. Na modelu pracoval ve volném čase a sám ho financoval, při čtyřech dcerách tak rodině jeho koníček neprospíval. Přesto na něm neúnavně pracoval až do své smrti 11. června 1837. Náklady na pohřeb tehdy zaplatila c. k. Státní účtárna, Langweilova žena neměla ani na rakev.

Otázkou bylo, co s modelem. Složený v devíti bednách přebýval na půdě Klementina, Vlastenecké (dnes národní) muzeum ho odmítlo z prostorových i finančních důvodů. Pomoc nakonec přišla z Vídně od císaře Ferdinanda V. Za 500 zlatých jej odkoupil a daroval muzeu. Díky němu tak dnes unikátní model zůstal zachován, a my můžeme vidět, jak vypadala Praha v první polovině 19. století, protože zachycuje stovky domů i celé ulice, které nenávratně odvál čas a stavební ruch. 

Autor: mec

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video