Žízeň v Boleslavi nehrozí | E15.cz

Žízeň v Boleslavi nehrozí

Příležitostní poutníci i pivní štamgasti se nemusí obávat, že by v Mladé Boleslavi zůstali se svojí žízní opuštění

Není příznivější žurnalistické povinnosti, než testovat piva v mladoboleslavských hospodách. I když trmácení z jedné do druhé moc příjemné nebylo, neboť skutečnému vychutnávání piva prospívá posezení doprovázené klábosením. Pouť s rizikem cíle na záchytce jsme ve prospěch Sedmičky zahájili v rožátovské restauraci známé pod místním pojmenováním U krvavé hnáty.
Pokračovali jsme do Pražské ulice v restauraci Na hejtmánce, přes Gejzír v Blahoslavově ulici, Rozvoj na jičínské výpadovce a skončili v Graal clubu ve skále pod Templem. S výjimkou posledně jmenovaného podniku, který je v provozu jeden měsíc, všechny ostatní hospody patří ke koloritu mladoboleslavského veřejného života. Všude jsme se setkali se vstřícností obsluhujícího personálu. Nikde jsme zbytečně nečekali na pivo ani na objednané zakousnutí. Skoro to vypadalo, že se na testovací delegaci Sedmičky domluvili. Skutečnost však byla mnohem prozaičtější. V Mladé Boleslavi vylidněné škodováckou dovolenou byla v restauracích nouze o příležitostné návštěvníky a dokonce i o štamgasty. Nebylo divu, že obsluha si ráda popovídala a poradila při objednávce občerstvení.
Toalety v navštívených restauracích byly čisté a s výjimkou hospody Na hejtmánce dokonce i voňavé.
Nejlevnější pivo nám přinesli nejteplejší, když jsme usedli Na hejtmánce. Naopak špičkově ošetřenou plzeňskou dvanáctku jsme podle očekávání našli U krvavé hnáty. Taky jsme tam nezůstali jen u jednoho půllitru. V každé hospodě nabízeli výběr chutných příkrmů k pivu. Tak jsme nejen dobře popili, ale i pomlsali. Nudlovou polévku a fazoly na rozjezd, salát s balkánským sýrem na probuzení žizně a pikantně uleželý hermelín na její rozbouření. Testování mladoboleslavských hospod začalo na rožátovském předměstí.
Kdysi zájezdní hostinec, dnes vyhlášená restaurace s kvalitním plzeňským pivem U Krvavé hnáty má hlavní sál ve stylu westernového saloonu bez televize, která je ve výčepu přes chodbu. Příjemné posezení je i venku na břehu Jizery. Z jedné strany hospody se tam zastavují automobilisté, z druhé vodáci. Plzeňský Prazdroj mají kvalitně ošetřený se sněhobílou pěnou, neboť teče z nerezových tanků, nikoliv ze sudů. Což nemá ve městě obdoby. Půllitr účtují za šestadvacet korun.
Jestliže hospoda U Krvavé hnáty nasadila vysoký standard pro posuzování ostatních, tak následně navštívená restaurace Na Hejtmánce očividně zaostávala. A to zejména díky předzahrádce bez slunečníku. Vnitřek patinovaný kouřem z cigaret a ospalou atmosférou klasické české hospody, má výzdobu přepestrou jako život sám. Na stěnách rozvěšené selské cepy, zvířecí kůže a jelení paroží kontrastují s automatem na nápoje. Ženská obsluha s úsměvem přinesla pivo z produkce pojizerského pivovaru Svijany. Za půl litru jedenáctky žádala rovných dvacet korun. V tenkostěnné sklenici bylo za chvíli teplé.

Gejzír je oázou
pro sportovce

Pohodu v samém centru Mladé Boleslavi najde žíznivý poutník i vděčný pivní štamgast v Blahoslavově ulici v Gejzíru. Největší ze zdejších hospodských místností si pohrává s pseudozámeckou atmosférou. Venkovní sezení pod slunečníky připomíná vesnický dvorek včetně voliéry bez ptactva. „Byly tam andulky a pošly na infekci, čekáme na vydezinfikování, než tam dáme jiné,“ řekla číšnice. Nejkouzelnější v Gejzíru je útulná místnost se stoly v barvách fotbalových klubů Sparty, Slavie, Bohemky, Jablonce a domácí Bolky. Stěny má vyzdobené fotbalovými motivy, v koutě televizi naladěnou výhradně na sportovní kanály. Pitný režim dodržují řádně vychlazenou plzeňskou dvanáctkou za devětadvacet korun.

V Rozvoji čepují pivní specialitu z Belgie

Restaurace Rozvoj na jičínské výpadovce, a zároveň na nejfrekventovanější příjezdové cestě do města, před rokem povýšila z klasické české hospody čtvrté cenové skupiny na úroveň dobré evropské restaurace. Noví majitelé přestavěli vnitřek i venkovní terasu a spolu se Staropramenem nabízejí piva z palety mezinárodního vlastníka smíchovského pivovaru. Objednaný kvasnicový čtrnáctistupňový Hoegaarden s rodným listem z Belgie má nasládlou chuť a připomínal bavorského radlera, což je pivo smíchané se sladkou limonádou. „Občas si ho někdo dá, ale já nevím, jakou má chuť,“ přiznal se číšník, když belgický kvasnicový mok přinesl v tlustostěnné sklenici s ledovým povlakem a v ceně devětatřicet korun za půllitr.

Ve skalní sluji je nejchladněji

V pískovcové skále pod hradem a palácem Templ se vstupem z Ptácké ulice je teprve měsíc možné navštívit nejchladnější restauraci v Mladé Boleslavi, Graal Club.
I v letních parnech se při delším posezení hodí ponožky a svetr. Kupodivu dámské obsluze nemrzly úsměvy na tvářích. Jisté je, že Velkopopovic-kému Kozlu v žádném případě nehrozí, že by ztratil k popí-jení vhodnou teplotu. Světlá jedenáctka i tmavá desítka mají jednotnou cenu pětadvacet korun za půllitr. Velmi originálně řešený interiér je zážitkem. Jestliže v podobných jeskyních přebývali kdysi neandrtálci, jistě by v němém úžasu sledovali nynější komfortní vybavení skalní dutiny.
Červencový test kvality piv a obsluhy pochopitelně nepodchytil všechny hospody a restaurace v Mladé Boleslavi. Je jich mnohem víc, než o ko- lika je v dnešní Sedmičce zmínka. Protože i ony si zaslouží, aby se zhodnotila jejich kvalita, bude test v dohledné době pokračovat druhou částí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.