Za větrné noci může větrná elektrárna produkovat více elektřiny, než je potřeba. Tu by šlo využít v období špičkové spotřeby ve dnech, kdy na solární elektrárny nesvítí Slunce nebo na větrné nefouká vítr. Elektřinu, která je vyrobená v době nízké energetické spotřeby dnes umíme uskladnit například ve vodních přečerpávajících elektrárnách. Jejich výstavba je ovšem pomalá, drahá a nové vodní rezervoáry nelze vybudovat kdekoli.
Protože se ale ve světě stále častěji počítá s využíváním obnovitelných zdrojů energie, které jsou známé pro svoji nesouvislou výrobu elektřiny a svůj značně kolísající výkon, je nutné problém se skladováním energie řešit.
Odpovědí na tuto výzvu by mohlo ochlazení vzduchu a jeho skladování. Ze vzduchu se nejprve odfiltruje oxid uhličitý a vodní páry a poté je ochlazen na mínus 190°C, při kterých se promění v kapalinu. Ta je skladována v obřích termoskách při nízkém tlaku.
Ve chvílích zvýšené poptávky energie se pak tlak kryogenu se zvýší a ohřeje se v tepelném výměníku. Vznikne tak vysokotlaký plyn, který roztáčí turbínu vyrábějící elektřinu. Studený vzduch zařízení zachytí v nádržích se štěrkem a poté jej využíje k výrobě dalšího kryogenu. Aktuální účinnost procesu se pohybuje kolem 50 procent, ale experti odhadují, že ji lze zvýšit až k 70 procentům při využití odpadního tepla.
Technologii původně vynalezl Peter Dearmen k pohonu vozidel. Projekt společnosti Highview Power Storage, který částečně financuje i britská vláda, byl dva roky testován v elektrárně u městečka Slough, východně od Londýna. I když existují i účinnější formy skladování energie, například za pomoci baterií, výhodou této metody jsou výrazně nižší náklady.
