Pracuje v autoservisu, rád poslouchá hudbu a kouří marihuanu. Podle nedávno zveřejněné zprávy evropské drogové agentury má zkušenosti s marihuanou každý druhý Čech ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. Dvaadvacetiletý Michal z Jablonce nad Nisou není výjimkou.
„Baví mě to, dokážu se u toho uvolnit. Za týden utratím za trávu klidně tři tisíce,“ vysvětluje mladík. Denně zvládne pět až deset jointů. Ze zdravotních komplikací způsobených dlouhodobým užíváním marihuany strach nemá. „S tím, že mi jednou na záda zaklepe třeba rakovina, počítám. Jsem s tím smířenej. Asi jako někdo, kdo denně vypálí dvě krabičky startek,“ říká Michal.
Jointa poprvé vyzkoušel v osmé třídě na základní škole. Marihuanu mu tenkrát nosil jeho stejně starý kamarád ze školy. „Odkud ji bral, nevím. Občas jsme se sešli po škole, zkouřili se a pak se šli někam zašít, aby to doma nikdo nepoznal. V devítce už jsme hulili každej den,“ vzpomíná.
První Michalovy potíže s marihuanou začaly na střední škole. „Už to bylo se mnou dost nahnutý. Zachránil mě třídní. O své závislosti jsem mu řekl. Dal mi šanci a já školu nakonec dodělal,“ nedá na svého učitele dodnes Michal dopustit.
Mnozí jeho kamarádi ale už takové štěstí neměli. Jeden z nich propadl pervitinu. Kde je mu dnes konec, Michal neví. „Pamatuji si, že doma ukradl televizi, aby si mohl koupit další dávky,“ kroutí hlavou mladík. Sám prý pervitin nikdy nezkoušel. „Občas experimentuji s lysohlávkami. Do chemie bych nikdy nešel,“ rezolutně odmítl Michal.
Poté, co školu opustil, marihuanu chvíli prodával. Nejčastěji svým známým, a také proto, aby za ni nemusel utrácet velké peníze. Po půl roce s tím ale seknul. „Neměl jsem klid. Najednou jsem měl pocit, že mi odposlouchávají telefon. Prostě jsem schízoval,“ vysvětlil Michal.
O tom, že kouří marihuanu, jeho rodiče vědí. „Máma to neřeší a tátu to štve. Říká mi, že bych měl zbrzdit a přestat,“ přiznává mladík, který se chce letos vypravit na Cannabis Cup do holandského Amsterdamu. Největší evropskou přehlídku všeho, co k „hulení“ patří.
Jednou chce skončit
„Kouřím jednou až dvakrát týdně. Nemám strach z toho, že bych tomu propadl tak, abych nebyl schopen se z toho vymanit. Absťáky nepociťuju, a když není co hulit, tak prostě nehulím,“ prohlásil ve svém bytě pětadvacetiletý Liberečan Roman. I když už nekouří každý den jako v minulosti, jointa si během týdne ještě dá.
Poprvé se Roman setkal s marihuanou v prváku na střední škole. Ze zážitku byl ale spíš zklamaný. Definitivně droze propadl až na prázdninách v Barceloně. „Prožil jsem tam něco jako halucinace, nebo alespoň hodně silné představy,“ zavzpomínal Roman.
Tomu, že jednou s marihuanou skončí definitivně, se na rozdíl od Michala nebrání. „Zatím to neřeším. Myslím si ale, že nebude možný hulit podobným způsobem do nekonečna. Je možný, že s tím skončím úplně,“ přiznává Roman.
S marihuanou zatím neměl větší potíže. Kouření mu nezabránilo v úspěšném studiu na vysoké škole ani ve spokojeném partnerském životě.
Marihuana jí vzala kluka
Třiadvacetiletá Běta z České Lípy o spokojeném partnerském životě na rozdíl od Romana mluvit nemůže.
Sama přitom marihuanu téměř nekouří. „Necítím se po ní dobře. Je mi zima a jsem taková zmatená. Můj bývalý přítel si ji ale odepřít nedokázal,“ říká.
Zpočátku jí to nevadilo. Ostatně s přítelem se seznámila ve společnosti, kde nebyla o marihuanu nouze. Kromě toho, že měl občas zarudlé oči ale konopí začínající vztah příliš neovlivňovalo. Alespoň si to myslela. „Všechno bylo fajn. Chodili jsme na akce, bavili se, i v posteli nám to klapalo,“ zavzpomínala Běta.
Po čase si ale jeho každodenní pokuřování vybralo svoji daň. „Když si nedal jointa, tak prostě nefungoval. Nic ho nebavilo, byl podrážděný a přestal mít o mě zájem,“ posteskla si Běta.
O svou lásku se rozhodla bojovat. Na internetu si vyhledala kontakty a chtěla poslat svého přítele k odborníkovi. Její partner to však odmítnul a Bětě slíbil, že se pokusí přestat sám. Její snaha ale spíš celou situaci zhoršila.
„Dohodli jsme se například, že u nás bude spát, ale nepřišel. A když jsem po něm chtěla vysvětlení, tak mě odbyl nebo si začal vymýšlet. Zkoušela jsem to několikrát, ale nikam to nevedlo. Příteli jsem proto dala ultimátum. Buď já, nebo tráva. Tenhle souboj jsem ale bohužel prohrála. Už víc jak rok jsem ho neviděla,“ popsala mladá dívka.
Z domu nám mizely věci
„Asi před třemi měsíci táta zjistil, že mu někdo systematicky vybírá z účtu peníze. Celkem šlo asi o pětadvacet tisíc korun,“ začíná své vyprávění sedmadvacetiletá Lucka z Liberce.
Po čase rodina zjistila, že „pachatelem“ je Lucčin o šest let mladší bratr. „Tvrdil, že většinu utratil za marihuanu. Že zval přátele a tak. Nechali jsme mu proto udělat test na drogy, který přítomnost THC potvrdil. Všem nám proto slíbil, že s tím přestane,“ poznamenala Lucka.
Dlouho to tak prý i vypadalo. Po čase se ale začaly ztrácet z domu některé cenné věci. „Táta teď řeší co s tím. Vyhodit na ulici svého syna nechce,“ dodává.
