Medailový souboj her XXII. letní olympiády se tehdy nesl ve stínu bojkotu Spojených států kvůli invazi Sovětského svazu do Afghánistánu. Pozornost - ovšem až později - vyvolaly také četné dopingové kauzy spojené s hrami. Šlo třeba o jedno z prvních použití krevního dopingu.
„Pokud Sověti do měsíce neodvolají své vojáky z Afghánistánu, hry v Moskvě by se měly buď přesunout na jiné místo, nebo odložit, případně zrušit,“ prohlásil americký prezident Jim Carter 20. ledna 1980. Nestalo se.
K bojkotu se ale postupně přidaly další státy jako například Japonsko, Kanada, západní Německo, nebo Čína. Velká Británie a Franice bojkot, s nímž Mezinárodní olympijský výbor nesouhlasil, oficiálně podpořily. Rozhodnutí, zda se her zúčastnit, nechaly státy na sportovcích.
Připomeňte si letní olympijské hry v Moskvě v následující galerii. Témat, která tato olympiáda přinesla, bylo mnohem víc.
