Od Anděla na horách po pomy. Jak se lyžovalo za socialismu

Mikulčin vrch - Zvratkový vlek u chaty Myšáčka v 60. letech

Mikulčin vrch - Zvratkový vlek u chaty Myšáčka v 60. letech Zdroj: Zapomenuté lyžařské vleky

Informační tabule z dnes již neexistujícího vleku na Královci u Valašských Klobouk.
Zbytky lyžařského vleku na Kleti. Provoz vleku byl ukončen téměř před 30 lety. Na podpěrách vleku byly použity ozubené kladky původně určené pro lesní lanovky používané ke stahování kmenů ze svahu.
Opuštěné podpěry zvratkového vleku ve Všemině.
Speciální konstrukce horní stanice bývalého lyžařského dvojvleku TJ Gottwaldov, který byl v 90. letech přesunut z Velkých Karlovic do Huslenek. Na svahu se nachází poslední části konstrukce vleku.
Vlek v Boskovštejně byl jediným vlekem na Znojemsku. Poslední památkou na vlek je prázdná bouda obsluhy vleku a jedna podpěra.
41
Fotogalerie

Háčky, podomácku vyrobené kotvy a tažná lana s motory. Tak nějak vypadaly české sjezdovky ještě v 80. letech. S nástupem modernějších technologií a rozrůstáním horských středisek význam menších vleků postupně upadal a často zcela zanikla. V následující galerii se můžete podívat, jak a kde se v Československu lyžovalo. 

Systematickému mapování starých vleků se poslední dva roky věnují dva vědci z Brna, Vilém Kledrowetz a Ondřej Šedo. Za tu dobu se jim podařilo prozkoumat několik stovek lokalit v rámci Česka a Slovenska. Míst, kde byly vleky odstavené z provozu, je ale podle nich ve skutečnosti mnohem víc. Fotografie zveřejňují na webových stránkách zapomenute-vleky.cz.

„Poslední systematické zmapování vleků bylo provedeno pouze na Slovensku v roce 1985, kde tehdy bylo v provozu 799. V Česku se maximální počty obtížně odhadují, řada vleků nebyla provozována oficiálně, a proto nebyly nikde evidovány. Jejich počet lze odhadnout na něco přes tisíc,“ říká Šedo.

Úplně první vlek na území socialistického Československa postavili v roce 1943 na Štrbském plese a dokonce si pak „zahrál“ ve filmu Anděl na horách.

V 50. letech v Československu krátce dominovaly vleky Turdus podle slovenského patentu, které se ale neosvědčily. V 60. letech výrazně dominovaly vleky háčkové, u kterých lyžaři prkénko s provazem a ocelovým hákem „zasekávali“ na tažné lano a zpravidla jej poté sami sváželi zpět k dolní stanici. Nové instalace těchto vleků na kratších trasách přetrvaly až do začátku 80. let.

Jednomístné talířové vleky, takzvané pomy, začaly na svazích převažovat až od konce 70. let. Teleskopické tyče se začaly objevovat až o deset let později.