Zlé je pryč, zní z porcelánky

Když v lednu loňského roku zkrachoval Karlovarský porcelán, pracovala Michaela Sedláková v jeho novorolském závodu tři roky. Po pádu celé firmy do propadliště dějin musela jako všichni ostatní zaměstnanci na pracovní úřad. „Jaké to bylo? Škoda vzpomínat. Nejprve jsem doma udělala všechnu práci, a pak jsem čekala na telefon,“ odpovídá černovláska ze Staré Chodovské. Jinou práci si v té době nehledala. „Věřila jsem příslibu, že továrnu koupí nový majitel a vezme nás zpět. Věřila jsem a čekala na zavolání,“ říká. Dočkala se. Byla mezi zaměstnanci, které nový vlastník skutečně povolal zpět. „Dnes si nemám na co stěžovat. Plat mám o něco vyšší a je tu lepší atmosféra. Za prosinec jsme splnili plán, a tak jsme dostali tisícovku navíc,“ pochvaluje si mladá žena.
Šťastná, že má zpátky svou práci v porcelánce, je také Dana Samcová z Chodova. „Na pracáku jsem byla měsíc a stačilo mi to. Bez práce jsem byla nervózní,“ ohlíží se za zlými časy. Zažít by je už nechtěla. „Teď je to rozhodně lepší. Máme zpátky práci, navíc nám trochu zvedli plat,“ usmívá se žena, která do porcelánky nastoupila před patnácti lety. V novorolské porcelánce společnosti Thun 1794, která na jaře loňského roku koupila celkem čtyři závody zkrachovalého Karlovarského porcelánu včetně Nové Role, dnes pracuje 223 lidí. Všichni se do práce vraceli v období od května do srpna, kdy se výroba pod novým vlastníkem znovu rozjížděla. Ve druhé polovině roku společnost stihla vyrobit 1,7 tuny porcelánu, za které utržila přes 440 milionů korun. To představuje zisk ve výši 2,4 milionu korun před zdaněním. „Letošní tržby plánujeme ve výši přes půl miliardy korun. Patnáct milionů budeme investovat, a to především do úspory energií,“ prozradil generální ředitel Thunu 1794 Michal Bíman.