Ztratit se dá opravdu cokoliv, říkají břeclavští a hodonínští úředníci i strážníci v Mikulově. Lidé jim každou chvíli přinesou nejrůznější věci, které na ulici „někdo zapomněl“. Ve ztrátách a nálezech se tak často dají najít skutečné poklady.
„Za poslední tři roky jsme tu měli několik kuriozit. Na služebnu k nám doputovaly dvě tašky dlaždic, motorová pila, plynová pistole, samostříl nebo průkazy členů tenisového klubu,“ vyjmenovává velitel Městské policie Mikulov Jiří Hamerník.
Poslední dobou se mikulovským strážníkům stává, že jim někdo přinese peněženku i s velkým obnosem peněz. Není to podle nich nic neobvyklého, protože město je vyhledávaným cílem zahraničních turistů. „Výjimkou není ani tři sta eur. To se potom majitel najde hned,“ říká s úsměvem Hamerník.
Strážníci, kteří mají povinnost starat se o ztráty a nálezy, musí občas i odchytávat zatoulaná zvířata. „Měli jsme tu tři ovce, které se ztratily u nádraží. Podařilo se nám vrátit je zpět jejich majiteli. Nouzi nemáme ani o exotická zvířata. Po Mikulově se už potuloval leguán a dva hroznýši královští. Měli jsme tady i užovku, potkana, papouška nebo kunu. Smutnou realitou je to, že je někdo schopný vyhodit i tašku se štěňaty,“ podotýká velitel strážníků.
Odchycená zvířata putují na rozdíl od neživých věcí nejčastěji do útulku v Bulharech. „Pokud zjistíme majitele, zvíře vrátíme přímo jemu. Jinak spolupracujeme se správou Chráněné krajiné oblasti Pálava,“ doplňuje Hamerník.
Pracovníci Městského úřadu v Břeclavi evidují mezi nalezenými věcmi jednu poměrně objemnou a „cizokrajnou“ kuriozitu. „Máme tu fiata s italskou poznávací značkou. Předali nám ho policisté, kterým se ani po roce nepodařilo zjistit jeho majitele,“ říká vedoucí odboru vnitřních věcí Zdeněk Opálka.
Výjimka pro hady
V minulosti Břeclavané na úřadě odevzdali třeba nalezené lyže nebo nákupní tašku plnou jídla. I v Břeclavi vyjíždí k zatoulaným zvířatům místo úředníků strážníci. S výjimkou hadů a ptáků. „Když jde o hady, voláme odborníka Otu Pražáka. Ptáky zase odchytávají pracovníci odboru životního prostředí. Předáváme je buď společnosti Zayferus, která se stará o ochranu dravých ptáků, nebo zoologické zahradě,“ popisuje běžnou praxi vedoucí odboru životního prostředí Vilém Vyhnálek.
Na břeclavské radnici se ročně shromáždí několik desítek ztracených věcí. Nejčastěji jsou to jízdní kola, klíče, doklady a sem tam mobilní telefon. „Kromě toho nám pravidelně přivážejí věci z Českých drah, většinou oblečení. Každý nález schováváme po dobu zákonem stanovené lhůty šesti měsíců. Potom věci přecházejí do vlastnictví města,“ vysvětluje Opálka.
Devadesát procent z nalezených věcí úředníci likvidují, protože jsou ve špatném stavu. „Co se dá použít, využíváme pro chod úřadu. Opravili jsme třeba některá jízdní kola a používáme je jako služební kola pro úředníky,“ říká Opálka.
Také na hodonínské radnici se mohou pochlubit hned několika originálními kousky. Mezi největší zvláštnosti patří snubní prstýnek, dokumentace k rodinnému domu, pět rybářských prutů, výstražný trojúhelník, hokejka na florbal nebo dva dětské kočárky.
Dále se tam za poslední dva roky sešlo jednatřicet jízdních kol, tři digitální fotoaparáty, tři mobilní telefony a čtyři peněženky s penězi a doklady. A nespočet zapomenutých tašek, které ukrývají nejrůznější „tajemství“: nejčastěji špinavé povlečení, boty, kosmetiku či fotografie.
Městská kasa vzkvétá
„Na ztracené věci máme určenou místnost v budově městského úřadu. Po půl roce nálezy přecházejí do majetku města a vyřazovací komise rozhodne, které nabídneme k prodeji, a které zlikvidujeme,“ objasňuje mluvčí radnice Petra Kotásková.
Když se nikdo nepřihlásí o peníze, tak se celé částky připisují na účet města. „Cenné předměty, jako prstýnky a náušnice, necháváme ocenit a pak je prodáváme jako úlomkové zlato,“ dodává Kotásková.
