Akcie, měny & názory Františka Táborského: Před ČNB se stále lze schovat na trzích

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká národní banka
2
Fotogalerie

Hlavním tématem na finančních trzích je od začátku roku masivní nárůst výnosů státních dluhopisů a tržních úrokových sazeb. Investoři pod vlivem vakcíny a vidiny otevření ekonomiky navyšují své sázky na vyšší inflaci a rychlejší zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. Krátkodobá očekávání v horizontu nejbližších let ale zůstávají bezpečně ukotvena, což je zásluhou centrálních bank.

To ale neplatí pro korunu a ČNB. Ta již od listopadu minulého roku vyhlíží zvyšování úrokových sazeb, což letos podporuje i rychlejší růst cen a překvapivě „dobrá“ data z tuzemské ekonomiky.

Oproti globálním trhům tak u nás rostou i tržní sazby s kratší splatností. V horizontu jednoho roku finanční trhy očekávají již trojí zvýšení sazeb ČNB z aktuálních 0,25 procenta na jedno procento a během dvou let by se centrální banka měla dostat až na 1,50 procenta. Ačkoli tak rychlé zvyšování neočekáváme, finanční trhy nebudou mít příliš důvodů své představy krotit.

Na druhou stranu v delším horizontu investoři podle nás stále podceňují tempo růstu úrokových sazeb centrální banky a prozatím neočekávají ani návrat na předkrizové nebo rovnovážné úrovně podle definice ČNB, kam zpravidla dlouhodobé sazby směřují.

Z pohledu úrokového zajištění tak krátké splatnosti nabízejí alespoň jistotu zafixované úrokové sazby bez stresu z nálad centrální banky, zatímco delší splatnosti stále nabízejí příležitost zajistit si nižší sazby. Samozřejmě ve srovnání s loňskými podmínkami zajištění ty letošní neobstojí. Od té doby se ale diskuze o tom „v jakém roce“ ČNB začne zvyšovat úrokové sazby proměnila na „v jakém měsíci“, což významně mění pravidla hry.

Autor je ekonom Komerční banky.