Akcie, měny & názory Jana Šafránka: Ohlédnutí za globální bankou
Od finanční krize investoři sledují téměř setrvalý propad akcií německé Deutsche Bank, zatímco její globání konkurence se již povětšinou vzpamatovala. Propad od vrcholu dosahuje více než 90 procent, což přitahuje spekulativní hráče. Oprávněně?
Deutsche Bank se v devadesátých letech rozhodla stát globální investiční bankou. Tento cíl se jí podařilo splnit, cena však byla vysoká. Na vrcholu držela největší derivátovou knihu na světě s hodnotou 54,6 bilionu eur. Příjmy z investičního bankovnictví tvořily přes polovinu tržeb, čtyři pětiny ovšem dělalo rizikové zprostředkování a obchodování na vlastní účet. Banka byla číslo dvě na trhu sekuritizovaných půjček. Krize na tomto trhu spustila propad příjmů z obchodování na méně než polovinu. V souvislosti s derivátovými produkty i kvůli manipulaci s LIBOR sazbou jí byly uděleny obří pokuty přesahující 15,5 miliardy eur.
Deutsche Bank tak byla nucena navyšovat kapitál a počet akcií se jí ztrojnásobil. Nyní již banka s kapitálovou přiměřeností na úrovni 13,7 procenta nemá problémy s přežitím. Její nákladová struktura ale i přes probíhající úspory neodpovídá strukturálně nižším příjmům a banka si prochází krizí ziskovosti. Návratnost akciového kapitálu byla loni 0,5 procenta a letos by neměla být vyšší než 4,5 procenta. Hrozivý je poměr nákladů k příjmům ve výši 93 procent. Banka tak pokračuje ve snižování nákladů, což má ale zpětný dopad do příjmů. Loni příjmy DB i přes veškerou snahu klesaly skoro o čtyři procenta.
Z externího pohledu je DB typickou ukázkou firmy, která se vylízala z nejhoršího. Pro delší přežití ale musí najít cestu k ziskovosti. Budou asi třeba drastické nákladové škrty a zbavení se velké části neziskových aktivit. Bude asi muset vzdát svoje globální ambice. To ale může ještě trvat.
Autor je analytik České spořitelny.