Prezidentské volby ve Spojených státech, ve kterých se utká Donald Trump s Joem Bidenem, by měly proběhnout 3. listopadu. Situaci komplikuje COVID-19, kvůli kterému budou lidé volit i přes e-mail či své hlasy zasílat poštou. To už samo o sobě zvyšuje riziko, že výsledek voleb bude napaden. Po sečtení hlasů by pak následovalo to, co v roce 2000 při souboji George W. Bushe a Al Gora, kdy o výsledku voleb rozhodl až Ústavní soud.
Napadení voleb by dočasně zvýšilo volatilitu na trzích. Ta by ale, jak ukazuje vývoj v minulosti, rychle opadla po vyhlášení vítěze. Volební průzkumy nyní výrazně favorizují Joea Bidena. I naše prognóza dává Bidenovi šance 62:38 oproti Trumpovi. Podobně to ale vypadalo i při volbě Trump versus Clintonová a všichni víme, jak to nakonec dopadlo. Co ale současné volby znamenají z ekonomického hlediska? V nejbližším období nic zásadního.
Každý z kandidátů se bude snažit normalizovat ekonomickou situaci po koranavirové pandemii, výnosy dluhopisů by měly pokračovat v pomalém růstu, dolar bude zřejmě oslabovat, akciové trhy by si měly připisovat zisky. Vítězství Trumpa je obecně považováno za pozitivnější pro ekonomický růst a americká riziková aktiva.
Vyšší pravděpodobnost dalšího rozšíření obchodních válek by pak pravděpodobně vedla k menšímu oslabení dolaru než v případě vítězství Bidena. Nevypočitatelnost kroků Donalda Trumpa by také znamenala větší poptávku po jistotě, tedy zlatu. Biden by zase mohl zmírnit sankce na Írán a Venezuelu, což by se projevilo v nižších cenách ropy. Takže na co vsadit? Nákup zlata, nebo jeho prodej?
Autorka je ekonomka Komerční banky
