Akcie, měny & názory Michala Brožky: Inflace versus epidemie

Budova České národní banky v ulici Na příkopě

Budova České národní banky v ulici Na příkopě Zdroj: E15 Michael Tomeš

Poté co inflace v dubnu vyskočila na meziroční tempo 3,1 procenta, započítal trh plně zvýšení hlavní úrokové sazby v srpnu na 0,5 procenta ze současné úrovně 0,25 procenta. Vývoj inflace a její výhled na horizont roku a půl, kdy má měnová politika významný vliv na inflaci, by mohly ospravedlnit zvýšení úrokových sazeb již nyní. 

Současně je třeba vidět, že ekonomika touto dobou operuje pod svými možnostmi, a tudíž by navzdory krátkodobým cenovým výkyvům, kterých budeme svědky, neměla generovat perzistentní inflační tlaky. Z druhé strany je pravda, že úrokové sazby jsou velmi nízko a rychlost oživení, ke kterému pravděpodobně již nyní dochází, může být nevídaně vysoká.

Dalším argumentem pro rozhodování o nastavení úrokových sazeb může být obava z růstu inflačních očekávání kvůli její aktuálně vyšší úrovni. Inflace nad tolerančním pásmem ČNB působí jako červený hadr. Na druhou stranu pokud ji očistíme o ceny u čerpacích stanic a zdražení alkoholu a tabáku, které je do značné míry tažené spotřební daní a na něž měnová politika nemá vliv, činila by inflace jen cca 1,5 procenta.

Ale pověstným slonem v místnosti je stále riziko zhoršení epidemie. Více než inflace zvýšila spekulace na růst sazeb komunikace ČNB a její optimismus stran epidemie. Ještě v březnu ČNB varovala před chybou předčasného utažení měnové politiky. Při současném tempu rozvolňování, které výrazně překonalo naše předpoklady, je namístě se ptát, co by následovalo při další vlně epidemie? Ale propadnout euforii je tak sladké, obzvláště na jaře.

Autor je ekonom Komerční banky