Amerika si zahraniční politikou vyrábí soka. Země středu ještě více investuje do technologií a zbraní
- Čína oznámila balík opatření na posílení technologické soběstačnosti a přípravu na dlouhodobé soupeření se Spojenými státy.
- Výdaje na obranu letos vzrostou o sedm procent na 1,91 bilionu jüanů a investice do vědy a techniky o deset procent.
- Pětiletý plán počítá s podporou oborů jako umělá inteligence, kvantové technologie, biotechnologie či 6G sítě, zároveň ale přichází v době zpomalující ekonomiky a slabé domácí poptávky
Čína ve čtvrtek představila nový balík opatření, která mají za cíl omezit její závislost na západních technologiích a připravit zemi na éru rostoucího ekonomického a geopolitického soupeření se Spojenými státy.
Vláda v Pekingu podle světových médií oznámila zvýšení letošních výdajů na obranu na 1,91 bilionu jüanů (5,82 bilionu korun), což je o sedm procent více než loni. Investice do vědy a techniky vzrostou dokonce o deset procent na 426 miliard jüanů. Současně čínské vedení zveřejnilo ambiciózní pětiletý plán podpory růstu v nových oborech, jako jsou kvantové počítače, biotechnologie, mobilní sítě šesté generace či robotika.
Druhá největší ekonomika světa těmito kroky reaguje na čím dál agresivnější a méně předvídatelnou zahraniční politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejímž středobodem je snaha zpomalit vzestup Číny coby největšího rivala Spojených států.
Newsletter 11 am
Redakce e15 vám zde přináší článek z nabídky newsletteru 11 am. Newsletter přichází každý všední den v 11:00 s pěti zásadními analýzami a komentáři z byznysu a ekonomiky, které šetří čas, pomáhají v rozhodování a nabízejí vhled tam, kam ostatní nevidí.
Trumpovu tendenci prosazovat svou vůli vysokými obchodními cly a vojenskými intervencemi v zemích jako Venezuela nebo Írán vnímá Peking jako hrozbu, ale zároveň jako příležitost prezentovat Čínu coby rozumnějšího a spolehlivějšího obchodního partnera a posílit tak její vliv ve světě.
„Donald Trump si možná myslí, že jeho demonstrace vojenské síly Peking zastraší. Jeho akce ve Venezuele a Íránu však pravděpodobně jen posílí odhodlání Pekingu přitvrdit v soupeření se Spojenými státy a sbližovat se s Ruskem,“ řekl listu The New York Times americký diplomat a odborník na Asii Daniel R. Russel, který v minulosti působil jako poradce prezidenta Baracka Obamy.
Na začátku dubna se prezident Si Ťin-pching chystá v Číně jednat s Trumpem o clech. Výsledek je však nejistý a případné zlepšení obchodních vztahů nemusí mít dlouhého trvání. Trumpa irituje, že má Čína se Spojenými státy dlouhodobě výrazný obchodní přebytek, který se i přes zavedená cla dále zvyšuje.
Plánované čínské investice do zbrojení jsou pouze asi třetinové ve srovnání s těmi americkými, Pentagon ale dlouhodobě upozorňuje, že Peking ve skutečnosti na armádu vydává výrazně víc, než ukazují oficiální čísla.
Domácí poptávka vázne
Prezident Si navíc opakovaně říká, že dlouhodobý úspěch jeho země závisí především na její schopnosti získat dominantní roli v nejpokročilejších odvětvích budoucí ekonomiky. To by také učinilo Čínu a její armádu méně závislou na nejvyspělejších polovodičích a dalších kritických technologiích ze Západu.
Pětiletý plán proto volá po investicích do výzkumu a vývoje rovněž v oblastech, jako je medicína nebo získávání energie z vodíku či jaderné fúze, a výraz „umělá inteligence“ se v dokumentu připraveném Komunistickou stranou Číny vyskytuje více než 50krát.
The New York Times přesto upozorňují, že není jisté, zda se v obrovské zemi se složitou byrokracií podaří ambiciózní cíle vytyčené pekingskými centrálními plánovači přetavit v reálné a funkční projekty na úrovni jednotlivých provincií a místních samospráv.
Záměr investovat více do obrany a technologií navíc přichází v době, kdy čínská ekonomika zpomaluje – letošní prognóza růstu HDP o 4,5–5 procent je nejnižší za 35 let – a vládě se dlouhodobě nedaří omezit nezdravou závislost země na exportech posílením domácí spotřebitelské poptávky.
