Útok na Írán srazil evropské akcie. Trhy přehodnocují sázky na pokles sazeb

Následky dopadu trosek dronu ve městě Šardžá. Ta je součástí metropolitní oblasti Dubaj-Šardžá-Adžmán.

Následky dopadu trosek dronu ve městě Šardžá. Ta je součástí metropolitní oblasti Dubaj-Šardžá-Adžmán. Zdroj: Profimedia

Marek Ševčík
Diskuze (0)
  • Po úderech na Írán evropské akcie výrazně klesají, protože Evropa je regionu blíž a víc závisí na dovozu energií než USA.
  • Riziko uzavření Hormuzského průlivu zdražuje energie a snižuje očekávání poklesu sazeb, což tlačí dolů ceny akcií.
  • Podle části investorů korekci nespustil jen konflikt, ale i fakt, že inflace a silná data zatím neospravedlňují nižší sazby.

Obchodní dny po vojenských úderech na Írán lze popsat jako propad evropských trhů a korekci amerických. Evropa je konfliktu blíže, její ekonomika je závislá na importech energií ze zasažené oblasti (na rozdíl od soběstačných USA) a co se týče obranného sektoru, jsou dodavateli používaných zbraní zejména americké firmy.

Uzavření Hormuzského průlivu Íránem je pro ekonomiky problém. Ceny energií rostou a při dlouhodobém působení se to promítne ve vyšší inflaci. V reakci trhy přehodnocují očekávání na snížení úrokových sazeb. V USA se ještě před týdnem čekalo na více než dvě letošní snížení po 25 bazických bodech. Po pár dnech od útoku už jen na jedno a to táhne ceny akcií dolů. Touto logikou lze ale očekávat, že zklidnění střetu povede k opačnému, tedy pozitivnímu efektu (jen připomenu, že nižší inflace, respektive nižší úrokové sazby bývají podporou ekonomice i cenám aktiv). Otázka ale zní: na jak dlouho?

Dovolím si předložit malé zamyšlení o tom, že útok na Írán není důvodem probíhající korekce, ale pouze rozbuškou toho, co už několik měsíců v západních ekonomikách „probublává“ a investoři si to nechtějí přiznat. Klidně začnu závěrem: i bez Íránu není akutní důvod snižovat sazby v Evropě ani v USA.

Moc důvodů ke snižování sazeb tu není

Trhy doufají, že v USA „to nějak dopadne“. Trump přece chce sazby níže. Jenže současná silná makroekonomická data ani stabilizace na trhu práce to neospravedlňují. Navíc nový, Trumpem zvolený šéf Fedu má v radě pouhý jeden hlas ze dvanácti.

Inflace eurozóny, zejména ta jádrová (bez volatilních položek), je nad cílem centrální banky 2,0 procenta, a únor dokonce překvapil hodnotou 2,4 procenta. Průzkumy značí ekonomický růst minimálně v krátkém období. Ekonomiky podporuje fiskální politika. Sečteno podtrženo, pokud razantně neposílí euro a nepřibrzdí tím ekonomiku, není důvod k poklesu sazeb. Proč to pak přehánět s investiční expozicí v Evropě, když valuace akcií jsou historicky nadprůměrné? Pro USA to platí dvojnásobně.

Předchozími řádky si klademe za cíl vybídnout k opatrnosti a zamyšlení nad nákupy akcií při poklesu o pár či několik procent. Trhy nejsou levné (spíše jsou drahé), inflaci jsme nedostali bezpečně na cíl a pro podporu v podobě nižších sazeb teď nevidíme ospravedlnění. Akcie máme nakoupeny, ale držíme více hotovosti a čekáme na slevy.

Začít diskuzi