Emisní povolenky se odkládají, Česko hlasovalo proti
- Rada ministrů EU schválila posun startu emisních povolenek ETS 2 z roku 2027 na 2028. Česko spolu s Polskem, Maďarskem a Slovenskem hlasovalo proti.
- Povolenky mají nově dopadnout i na domácnosti a dopravu, což česká vláda odmítá.
- EU zároveň zmírnila klimatický cíl pro rok 2040 a umožnila část snížení emisí plnit pomocí uhlíkových kreditů.
Rada ministrů Evropské unie umožnila definitivní posun začátku platností nových emisních povolenek ETS 2 o rok. Platit mají začít v roce 2028, rozhodla Rada ve čtvrtek. Česká republika hlasovala proti návrhu, místo odkladu totiž žádá jejich zrušení.
Povolenky ETS 2 se mají platit za emise vypuštěné například domácnostmi či v dopravě. Vláda Andreje Babiše (ANO) se proti nim ostře staví. „Odmítáme zatěžovat domácnosti a dopravu novými zelenými daněmi v podobě emisních povolenek ETS2,“ řekl například loni v říjnu po jednání se slovenským ministrem životního prostředí Tomášem Tarabou.
Avizoval také jejich nezavedení i za cenu sporu s Evropskou komisí, kdy by Česku hrozily pokuty, pozastavení dotací či oba postihy.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) má aktuálně v Evropském parlamentu jako zpravodajka na starost normu, která by dopad ETS 2 na domácnosti zmírnila. Právě ve čtvrtek představila návrh, aby se povolenky na domácnosti vůbec nevztahovaly a nejvíce postižení by měli nárok na dotace ze sociálně-klimatického fondu.
Součástí zmínění dopadů má být také zastropování ceny pro povolenky. Už v původním návrhu je možnost v případě přílišného nárůstu ceny uvolnit do oběhu další povolenky, což by mělo ceny srazit, některé členské státy EU ale nevěří v dostatečnou efektivitu.
Zmínění klimatických cílů
Předmětem čtvrtečního hlasování bylo také zmírnění celkových klimatických cílů pro období do roku 2040. Rada ministrů podpořila rozvolnění původního cíle na snížení emisí o 90 procent oproti stavu z roku 1990 na dvě části - členské státy musí snížit emise o 85 procent, dalších pět procentních bodů mohou dosáhnout takzvanými uhlíkovými kredity, tedy investicemi do snižování emisí mimo území Evropské unie.
Proti návrhu jako celku hlasovalo kromě Česka ještě Maďarsko, Polsko a Slovensko, Belgie se zdržela, ostatní státy EU byly pro. Premiér Babiš už před časem poslal svým kolegům v unijních zemích dopis, že není proti odložení emisních povolenek druhé generace, ale žádá jejich úplné zrušení.
Zástupci států mohli k závěrečnému hlasování připojit i své prohlášení, Česko možnosti nevyužilo. Například Maďarsko svůj postoj zdůvodnilo tím, že navrhované klimatické cíle jsou v rozporu s podporou konkurenceschopnosti a ekonomické odolnosti EU. „Opatření jako ETS 2 by zvýšily náklady domácností, malých podniků, zhoršily sociální situaci a mohly zhoršit podporu veřejnosti pro klimatickou politiku, zatímco by nevedly k významnému poklesu emisí,“ stojí v prohlášení.
Polsko odklad povolenek uvítalo, ale podobně jako Maďarsko vyjádřilo pochyby, zda je norma v souladu s posilováním konkurenceschopnosti kontinentu. „Emisního cíle není možné dosáhnout bez vážného podkopání konkurenceschopnosti evropského průmyslu, které může vést i k jeho zániku, což by mělo důsledky také pro bezpečnost, ekonomický růst a zaměstnanost,“ upozornila Varšava.
