Až příliš mnoho energetických zajíců

Energetická krize sužuje Evropu. (Obrázek byl vygenerován umělou inteligencí Midjourney)

Energetická krize sužuje Evropu. (Obrázek byl vygenerován umělou inteligencí Midjourney) Zdroj: Midjourney

Jedno vládě není možné upřít, opravdu upřímně se snaží řešit a vyřešit energetickou krizi a pomoci lidem zasaženým vyššími cenami. Že to dělá plošným kropením obyvatel penězi, je sice špatně, ale se současným stavem datového fondu státu, jeho propojeností napříč ministerstvy a úřady a schopností sdílet informace je to taky možná jediná varianta, která byla na stole. Že se nic neděje k nápravě tohoto stavu, který se jako zhoubný prokázal už při covidu, je jiná věc.

Zajímavé je podívat se na to, jak stát energetické věci řeší procesně a institucionálně. Lidé se zkušeností ze státní byrokracie vědí, že nejhorší ze všeho je, když se problém řeší na mnoha místech mnoha lidmi bez jasné odpovědnosti, případně když do něčeho má pravomoc „kecat“ více úřadů (pro popis nechuti ministerstev spolupracovat jsme si vymysleli i hezké slovo „rezortismus“). A v energetických věcech, slovy klasika, „tady vidím velký špatný“.

Nedávno velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška (který sídlí na ministerstvu zahraničních věcí, protože je formálně diplomat) sdílel na Twitteru informaci, že na „zamini“ vznikne „samostatné oddělení věnované energetické bezpečnosti“. Člověk by si myslel, že to bude teprve třetí vládní tým, který bude řešit energetické záležitosti – po ministerstvu průmyslu a obchodu, které má energetiku v gesci obecně, a po poradci premiéra Zdeňku Zajíčkovi, který má od Petra Fialy za úkol řešení vysokých cen energií a s dalšími experty se schází na Úřadu vlády. Ale ono je to ještě veselejší.

Vláda si pořídila ještě zmocněnce pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáše Hrudu, který má zpracovat analýzu možnosti získání půjček z fondu pro obnovu a odolnost Evropy (RRF), převážně do energetiky. A snahu o to, mít nějaký vlastní energetický pomníček mají i poradci kolem ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, jako třeba exministr životního prostředí Martin Bursík. Zatím s neznámým výsledkem.

Nejhorší na tom je, že prakticky všichni, kteří se na různých úřadech snaží přijít na nějaké nové nápady k energetické krizi, jsou vysoce inteligentní a zkušení úředníci nebo experti. Jsou ale různě rozestrkaní, se zjevně nejasným zadáním a bez zřejmého procesního ukotvení a řízení.

Stát bohužel na procesy rezignoval, protože politici jim nerozumějí a považují je za pomalé. Což jsou, ale jen proto, že se je politikům nechce řídit. Byrokracie, která je politicky řízená, nakonec dá politické reprezentaci, co je potřeba. Politici to ale dělají neradi a jasná rozhodnutí vydávat nechtějí. Výsledkem bude chaos.

Autor je spolupracovník redakce

Drahé energie a zastropování cen

Video placeholde
• Videohub