Předsedou Ústavního soudu v pátek prezident Petr Pavel jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Od úterý nahradí ve funkci končícího Pavla Rychetského. Tuto změnu ale zcela zastínila kauza soudce Roberta Fremra, s jehož nominací do Ústavního soudu senátoři nakonec na začátku srpna vyslovili souhlas.
Je to trochu jako v té židovské anekdotě, kde se Kohn brání, že přeci nemohl u Roubíčků na návštěvě ukrást příbory. „No co si to vo mně myslej, Roubíček, že já, poctivej vobchodník, jim budu krást stříbrný příbory!“ „Nerozčilujou se, Kohn, vono teda jsme je druhej den našli zapadlý v příborníku. Ale, to chápou, stín podezření zůstal!“
Respektovaný soudce Robert Fremr se stal ústavním soudcem, stín pochybností kvůli kauze „Olšanské hřbitovy“ z roku 1988 zůstal. Hlavní tehdejší obžalovaný Alexander Eret Fremrovi z Vídně píše, že při své kandidatuře v Senátu vědomě a opakovaně lhal a musel vědět o tom, že kauzu, kterou soudil, zmanipulovala komunistická Státní bezpečnost. Fremr to odmítá.
O tom, že soudce před senátory jemně řečeno nemluvil pravdu, ovšem mluví i předseda horní komory Miloš Vystrčil, a stín pochybností tak narůstá. Prezident Petr Pavel si za svým kandidátem stojí, Senátem ho protlačil, a zase zůstává otázka: Do roku 2025 bude mít ještě slušnou řadu příležitostí navrhovat další kandidáty, to jmenování Roberta Fremra nemohlo počkat, až se okolnosti dosud málo známé kauzy vyjasní?
Dostali jsme ještě jednu nevyžádanou informaci. Poradce prezidenta Jan Kysela řekl, že v poradním panelu existuje dohoda o maximálním počtu dvou bývalých členů KSČ coby členů Ústavního soudu. I členství v komunistické straně se totiž u Fremra řešilo, dokud ho nepřehlušila účast na zmiňovaném procesu z dílny StB. A teď vážně: skutečně se expertní panel prezidenta v roce 2023 dohaduje o tom, že stanoví – zcela mimo zákon – kvótu pro počet exkomunistů? Kyselovo vysvětlení zní bezelstně.
„Domluvili jsme se, že by bylo pokrytecké, kdyby byla absolutní překážka, že byl kandidát členem KSČ. (…) Mělo by tedy být nade vši pochybnost zřejmé, proč jsou kandidáti navrženi z hlediska jejich zásluh při budování demokratického právního státu a že by to současně měli být lidé, o kterých z doby před rokem 1989 nevíme vlastně nic jiného sporného, než že byli členy komunistické strany,“ řekl Seznam Zprávám. Zní to skvěle a má to vlastně jen jediný háček: Ani tato podmínka nebyla u Fremra dodržena.
Stíny pochybností kolem Fremra zcela zastínily podstatnou zprávu. Předsedou tzv. čtvrtého Ústavního soudu bude od pondělí Josef Baxa. Byl završen plán, který se v hlavě končícího Pavla Rychetského zrodil někdy před pěti lety a do něhož významně zasáhl faktor Zeman. A málem ho zhatil. Nad Baxou panuje všeobecná spokojenost. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ovšem vyjádřil naději, že nový předseda naplní svůj slib, že se z Ústavního soudu nestane aktivistický tvůrce práva, tedy jakási nelegitimní „třetí komora“ Parlamentu ČR, což je očekávání poněkud nerealistické. Když pomineme slůvko „aktivistický“, tvůrcem práva Ústavní soud bude vždy, i když zákony nepřijímá, ale má význačnou možnost do nich zasahovat i je rušit.
Což je přesně to, co se stane a stane se to brzy. Vláda i opozice napjatě čekají, jak už s novým vedením rozhodne o čerstvých sporech o valorizaci důchodů, abychom uvedli příklad. A pak, ať už rozhodne jakkoli, bude z Ústavního soudu zase starý dobrý nepřítel, který politikům znesnadňuje život. Jako když ještě za Rychetského vedení zasáhl do volebních pravidel, nebo se naopak odmítl zabývat regulacemi za covidu. Jmenování nového předsedy byl jen začátek.
