Přehnaná snaha o stabilitu bývá destabilizující. Vehemence, s jakou se zámořské autority pustily do záchrany amerických bank, podle kritiků demonstruje křehkost finančního systému. Hrozba šíření nákazy mezi peněžními ústavy vyvolala příklon investorů ke zlatu a také k jeho, pro mnohé stále samozvané digitální alternativě bitcoinu.
Příznivci krypta doufají, že právě současná vlna stresu poskytne virtuálním měnám potřebnou legitimitu a pozvedne je mezi etablované třídy aktiv. Horečnatá nákupní aktivita katapultovala cenu nejznámější digitální mince nad psychologickou hranici 30 tisíc dolarů. Za poslední měsíc tak kryptoměna předvedla kurzový vzestup o více než 50 procent. Zvýšila se i dominance bitcoinu mezi kryproměnami, což signalizuje, že současný růst neznamená obnovenou víru v krypto jako celek, ale spíše zájem o největší a nejsnáze obchodovatelnou digitální měnu.
Přisuzovat současný vzestup bitcoinu jeho schopnosti fungovat jako pojistka proti potenciální decimací klasického peněžního systému by ovšem bylo naivní. Naděje, že Fed přistoupí k méně agresivnímu utahování měnové politiky, přiživila investorskou asertivitu. V epicentru nákupů se ocitla riziková aktiva, na jejichž pomyslném vrcholu se nachází právě bitcoin.
Bilance americké centrální banky během března nabobtnala až o 400 miliard dolarů, což někteří správci peněz vnímají jako likviditní infuzi. Jde však dominantně o překlenovací úvěry pro finanční domy. Na rozdíl od kvantitativního uvolňování nezpůsobují tyto akce efekt rebalancování portfolií mezi fondy a jejich prostředky tak do rizikových instrumentů reálně nedoputují. Nafukování bilance má pouze signální funkci. Zřejmě potrvá pár týdnů, než si investoři uvědomí, že jde o signály falešné.
Brzy se potvrdí, že zbytnění rozvahy mělo přechodný ráz, což spustí korekci na rizikových aktivech. Bitcoinu pomohl nárůst inflačních očekávání, který odráží víru, že by Fed mohl zvedat úroky s nižší kadencí. Nicméně tento jev je opět dočasný. Na Wall Street panuje konsenzus, že do konce roku vzrostou reálné dluhopisové výnosy, což je faktor, který tradičně sráží dolů ceny zlata. Jeho vliv na digitální obdobu žlutého kovu je de facto totožný.
Širšímu vzestupu virtuálních mincí brání i dění v kryptosvětě, který se stále potýká s dozvuky pádu burzy FTX. Tento kolaps akceleroval dlouhodobý odliv institucionálních peněz ze systému. Exodus investorů představuje zásadní problém, jelikož řada projektů operovala s enormní pákou a byla závislá na přebujelé likviditě, která se v dohledné době nevrátí.
Právě sága kolem FTX dokresluje, že digitální měny nemohou tradičním financím ani zdaleka konkurovat. Decentralizace se v případě otřesů ukazuje jako nevýhoda. Izolovaný incident v podobě pádu relativně nevýznamných bank donutil Fed promptně a razantně reagovat. Správci aktiv dostali jasný vzkaz: velké peněžní ústavy jsou prakticky nedotknutelné. V momentě, kdy se zhroutilo FTX, se Fed omezil na lakonickou poznámku, že nedochází k šíření nákazy do konvenčního finančního systému.
Jinými slovy virtuální mince si nevydobyly dostatečnou relevanci, aby si zajistily přístup k ochranným nástrojům centrálních bank. V kryptu je zainvestovaná spousta venture kapitálových peněz a existuje plejáda perspektivních projektů, které nesporně najdou reálné využití. Ty ovšem většinou běží v režimu symbiózy tradičních a virtuálních financí. Představa, že krypto dokáže fungovat jako samostatná a životaschopná alternativa klasického peněžního systému či snad jako pojistka proti jeho potenciální zkáze, je však zcela iluzorní.
