Průzkumy německého trhu ukazují, že až čtvrtina zákazníků po nejrůznějších negativních zkušenostech opouští zásilkovou e-commerce, na niž lidé ve spolkové zemi podobně jako lidé v Česku přivykli během covidových lockdownů. Ne všichni zákazníci zůstali u nového moderního stereotypu elektronického obchodování s dodávkou zboží domů nebo na blízkou úložnu. Sestupující křivku zájmu o někdejší boom přepravních služeb potvrzuje německá DPD. Bude propouštět.
Německým zákazníkům odcházejícím od přepravních služeb nejčastěji vadí dlouhá dodací lhůta (akceptují dodávku do dvou tří dnů, ne až za týden) a především vysoká cena dopravy. Více než osmdesát procent Němců, kteří kdy dali vale nákupu přes internet s dodávkou ke dveřím, si v průzkumech stěžuje na vysoké taxy dopravců. Proto také raději dávají přednost vyzvednutí zdarma na výdejně. Když už ale Němci udělají dobrou zkušenost s nějakým dopravcem, čtyři z pěti u něho zůstanou.
S tím balíkem šetrně (k životnímu prostředí)
Třetina německých zákazníků dá na to, že dopravce dodává zboží ohleduplně k životnímu prostředí, tedy že například rozváží balíky elektrickými vozy. Nebo přepravní služby zvyšují počet balicích stanic, aby se zboží nemuselo vozit na takovou dálku. Zákazníci také oceňují, když dopravce zlepší dispečink a vozí více balíků najednou, aby tím snížil počet jízd i objem najetých kilometrů, jak se snaží firmy jako Hermes nebo DHL. Posledním vynálezem ohleduplným ke klimatu je speciální schránka přímo u zákazníka, do níž se mu bude dát umístit jakýkoliv balíček, pokud nebude doma. Jinými slovy: vítězí strategie „zákazník je vždy doma, i když je v práci“. Snižuje se tím objem jízd i uhlíková stopa.
Odvětví balíkových služeb zaznamenalo během koronavirové krize boom, loni se ale růst zastavil. Má to dopady na celé odvětví, které se musí vyrovnat s rostoucími cenovými náklady a radikálně šetřit. Zdá se, že nejvíce a nejviditelněji se to doposud dotklo německé větve společnosti DPD (Dynamic Parcel Distribution), která oznámila, že (zřejmě kvůli nižším objemům zásilek a nižším ziskům, než očekávala) propustí část zaměstnanců.
Téměř patnáct procent lidí ve firmě skončí
Do dvou let chce vedení německé větve firmy zrušit 1400 z celkového počtu 9600 pracovních míst. Cíl je jediný a v takových situacích očekávatelný: zvýšení konkurenceschopnosti a nárůst dlouhodobé výkonnosti. Firma argumentuje také rostoucí inflací, s níž se musí potýkat, hlavním důvodem je však měnící se chování zákazníků, kteří volí častěji jinou možnost nákupu zboží. Propouštění však, jak slíbila firma, bude „společensky co nejpřijatelnější“. Bude tedy postupné, takže propuštění lidé budou mít možnost najít si jinou práci.
DPD Germany zaznamenala ve stále ještě covidovém roce 2021 nárůst obratu o sedm procent. Po skončení pandemie však poptávka velmi rychle oslabila. Dotklo se to i společnosti DPD, která v loňském roce vykázala přepravu 412 milionů balíků, což znamenalo meziroční pokles o bezmála devět procent. DPD, po DHL a Hermesu třetí největší zásilková služba na německém trhu, v tom ale nebyla sama. Lídr německého balíkového trhu, společnost Deutsche Post DHL, se rovněž musela smířit s poklesem objemu zásilek, bylo to podobně jako u DPD o 8,3 procenta na 1,7 miliardy doručených balíků za rok. DHL se ale letos podařilo negativní trend obrátit a ve třetím čtvrtletí letošního roku už vykazuje nárůst objemu balíků o pět procent. Proč se to nepodařilo také DPD, nikdo neví, protože konkrétní ekonomické údaje za třetí čtvrtletí letošního roku zatím nejsou známé.
Francouzi, kteří operují v Německu
Zajímavá je historie společnosti DPD a také její akciová struktura. DPD je dceřinou společností francouzské společnosti Geopost, kterou zase vlastní francouzská pošta La Poste, jde tedy o francouzský kapitál operující v německých vodách. Firma má stálé zaměstnance, kteří většinou pracují v centrále v bavorském městě Aschaffenburg. K tomu má DPD po celém Německu síť téměř osmdesáti nákladních dep. O včasnou kvalitní distribuci balíků až ke dveřím se stará také 11 500 doručovatelů, kteří ale nejsou zaměstnanci firmy a pracují „na živnostenský list“, jak se říkalo v Česku zaměstnávání na plný úvazek bez větší záruky a ochrany pracovní síly, pro něž se později vžil pejorativní termín „švarcsystém“.
S firmou v Německu také spolupracují další místní úložny, kam putují balíky v případě, že adresát není zastižen. Takových výdejních míst DPD je po Německu více než sedm tisíc (DHL jich má skoro 30 tisíc, Hermes 16 tisíc).
Žádné propouštění ale není v Německu jen tak. I zaměstnanci DPD a dalších zásilkových služeb jsou zapojeni do odborové organizace Ver.di. Odbory jsou samozřejmě proti propouštění, a naopak bojují za vyšší mzdy v oboru, zejména za příplatky za noční služby a víkend. Pro pracovníky balíkových společností žádají i více dovolené a další plat jako roční odměnu navíc.
