Celní války mohou přinést nesplacené pohledávky. Automotive přestává být bezpečný
Velkou nejistotu, kterou do obchodních vztahů napříč světem vnesly neblaze proslulé americké celní války, mohou velmi brzy pocítit i čeští podnikatelé. A to včetně těch, kteří přímo s americkými firmami neobchodují a do USA nevyvážejí. Jsme významně navázaní na německou ekonomiku, pro kterou může být výrazné zvýšení cel při exportu do USA velký a přímý problém.
Jak už to v nedávné historii bylo několikrát, jedním z prvních hmatatelných výsledků zhoršené ekonomické situace jsou nesplacené pohledávky. Do platebních problémů se může dostat kdokoli z vašich odběratelů a dopady v podobě neproplacených pohledávek jsou pak velmi nepříjemné pro cash-flow každé firmy.
Podle studie Allianz Trade Insolvency Report 2025 došlo už v loňském roce k výraznému nárůstu insolvencí. Index Allianz Trade srovnává počet platebních neschopností v roce 2024 s průměrem let 2016–2019. Globálně vzrostl v tomto srovnání počet insolvencí o 10 procent, v Česku to bylo o 13 procent, a i většina dalších evropských trhů zaznamenala dvouciferný nárůst.
Odborníci z Allianz Trade v březnové zprávě předpovídali, že zvyšování četností platebních neschopností bude pokračovat, konkrétně o dalších šest procentních bodů v letošním roce a tři procentní body v příštím. To ale pořád vycházelo z tehdejší situace a nezohledňovalo dopad (ještě stále hypotetické) obchodní války. Ten by byl podle autorů studie značný, když uvádí, že „plnohodnotná obchodní válka by mohla v letech 2025 a 2026 zvýšit globální úroveň platební neschopnosti o dalších přibližně osm procentních bodů.“
Cla už mají dopady na dodavatelské řetězce
I když jsou v současnosti americká cla oficiálně na tři měsíce zmražená nebo dočasně posunutá, dovedla už obchodní vztahy ovlivnit. Z trhu jdou zprávy, že někteří američtí odběratelé pozastavili, snížili, nebo už přímo ruší své objednávky, což se může kaskádovitě přelévat do celého dodavatelského řetězce. A přes evropské trhy také na české výrobce a dodavatele.
Pro české firmy, zejména exportéry, tudíž aktuálně významně narůstá riziko platebních problémů obchodních partnerů.
Jak rozsáhlý problém to bude? Problematice pohledávek – konkrétně jejich pojišťování – se v různých rolích věnuji přibližně třicet let a za tu dobu bylo významných šoků několik. Cla jsou z tohoto pohledu svého druhu novinkou: vzhledem k tomu, že vstup České republiky do Evropské unie a postupná globalizace mezinárodního obchodu měly na tarifní i netarifní překážky obchodu převážně pozitivní dopad, použiji pro srovnání poznatky z jiné události.
Chronologicky to v tomto století byla nejprve takzvaná dotcom bublina, která ale na tuzemské firmy neměla velký vliv. O poznání horší to bylo při finanční krizi po pádu Lehman Brothers v roce 2007, kdy se problémy v bankovním sektoru přelily do následného zpřísnění podmínek pro financování a cashflow řady firem se dostávalo pod mnohdy likvidační tlak. Nejvíce tehdy trpěly zejména ty závislé na externím financování.
Třetím významným šokem byla nedávná pandemie koronaviru a její důsledky, včetně narušení dodavatelských řetězců. Pandemie měla sama o sobě velký potenciál velmi poškodit některá odvětví, její důsledky byly ale zmírněny, či spíše odloženy, a to bezprecedentním pumpováním peněz do ekonomik.
Automobilový sektor je v nové éře
Do toho pak přišla válka na Ukrajině, ztráta některých exportních trhů v důsledku sankcí, dramatické zvýšení cen energií a s tím spojené oslabení konkurenceschopnosti evropských firem. Těžce zkoušená jsou zejména odvětví s vyšší energetickou náročností. Automotive se již nyní dostal do situace, ve které v období moderní české ekonomiky ještě nebyl – z pohledu pojišťoven zabývajících se pohledávkami získal kvalifikaci „sektoru se zvýšeným rizikem“. V předchozích dekádách přitom naopak platilo, že pohledávky za výrobci automobilů či jejich součástek patřily k těm nejbezpečnějším.
Tolik k popisu situace, a teď, jak si s ní poradit? Nejlepší škoda je ta, která nevznikne, a proto i zde nejlépe funguje prevence a risk management. V tomto případě tedy důsledná kontrola finanční situace nových i stávajících zákazníků, individuální nastavení vhodných zajišťovacích instrumentů a případně rozšíření diverzifikace portfolia obchodních partnerů. To je sice velmi účinné, ale v praxi ne vždy rychle možné.
VIDEO: Zvažujeme přesun výroby do Ameriky. Závod v Rusku jsme odepsali, ani se tam nedovoláte, říká Bříza z Koh-i-nooru pořadu FLOW.
Významně v tom ale může pomoci osvědčený nástroj – převedení rizika neplacení pohledávek na třetí stranu prostřednictvím pojištění pohledávek. To umožnuje ohodnotit a průběžně sledovat bonitu odběratelů, a také pomoci při diverzifikaci portfolia odběratelů směrem k bonitnějším firmám, které lze plně pojistit. Pro dosažení maximálního efektu při vynaložení minimálních nutných prostředků je však vždy potřeba provést důkladnou analýzu současného stavu a doporučit individuální vhodné řešení jak z hlediska pojištění pohledávek, tak i z hlediska vhodných zajišťovacích instrumentů.
Tohle všechno je určitě dobré dělat strategicky a s předstihem. Stejně jako těžko uzavřete pojištění proti povodni ve chvíli, kdy už se pár kilometrů proti proudu valí velká voda, ani v momentě, kdy už váš obchodní partner vyhlašuje insolvenci, nebo k ní má blízko, vám pohledávky za ním nikdo nepojistí. Alespoň dílčí dobrou zprávou je, že situace na pojistném trhu je zatím v tomto ohledu relativně stabilní i díky silnému zajistnému.
Autor pracuje jako ředitel pojišťování pohledávek ve společnosti RENOMIA GROUP.
