Cena zlata by se mohla opět vrátit nad dva tisíce dolarů. Pomáhá zájem centrálních bank
Vzácné kovy v čele se zlatem si aktuálně procházejí korekcí zejména kvůli posílení dolaru. Zlato je ovšem letos jednou z mála komodit, která je od začátku roku v plusových hodnotách. Nicméně od svých rekordních hodnot z počátku května ztratila cena žlutého kovu více než pět procent.
Americký dolar vůči koši světových měn měřeno indexem DXY jen v květnu posílil téměř o tři procenta v reakci na spekulace ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu. S finalizací dohody o navýšení dluhového stropu v USA lze očekávat pauzu v posilování dolaru, což by mělo podpořit právě ceny vzácných kovů.
Podpůrně by na cenu žlutého kovu měla působit i stále silná poptávka ze strany institucionálních investorů, zejména pak centrálních bank. Ty nakoupily v loňském roce rekordních 1078 tun zlata za účelem diverzifikace svých devizových rezerv v období zvýšené inflace a geopolitické nejistoty ve světě. Jejich zájem o zlato neustal ani v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy národní banky navýšily své pozice o dalších 243 tun, což je trojnásobek množství za stejné období loňského roku.
Příliv peněz do derivátů na zlato je vidět i ve změně čistých dlouhých pozic spekulantů CFTC Gold Managed Money, které jsou aktuálně o více než 70 procent vyšší než na začátku roku. Kladný přísun peněz probíhá v letošním roce rovněž do fondů ETF na zlato.
Naopak za očekáváním zaostává letos poptávka po fyzickém zlatu z řad asijských států, jako je Čína a Indie, v rámci obnovování ekonomik po pandemickém období. Slabší makroekonomická data z Číny v květnu to jen potvrzují. To je také hlavní důvod letošního poklesu cen u většiny ostatních komodit.
V následujících měsících očekáváme, že by se ceny zlata z výše uvedených důvodů mohly vrátit zpět nad úroveň dvou tisíc dolarů za trojskou unci.
Autor je portfolio manažer J&T Investiční společnosti
