Ceny energií vzrostly z úrovní „velký špatný“ na „Apocalypse Now“. Cena plynu na příští rok se obchoduje za zhruba 280 eur za MWh a elektřina se vyšplhala na 1000 eur. To je bezmála 25 tisíc korun za MWh. Je potřeba si říci, že s takovými cenami není konzistentní dnešní životní úroveň EU ani velikost průmyslu EU.
Důvodem takového nárůstu má být neplánovaná třídenní (31. 8. – 2. 9.) odstávka plynovodu NordStream 1. Evropa se opět obává, zda po této opravě bude plynovod spuštěn, nebo ne. Případně kolik plynu jím bude proudit. Už nyní jsou dodávky plynu z Ruska jen na dvaceti procentech normálního objemu. Belgický premiér Alexander De Croo řekl, že Evropa může čelit až deseti obtížným zimám.
V Evropě máme pocit, že celý svět podobně jako my žije energetickou krizí. Ne. Ve světě je spousta zemí, kde velkoobchodní cena plynu je zlomkem evropských cen. Z tohoto pohledu tak vysoké ceny plynu a elektřiny v Evropě nemohou zůstat dlouhodobě a nezůstanou.
Bez překážek by arbitráž ceny srovnala – levnější plyn by začal více proudit do Evropy. Překážkou je logistika. Tedy jak levnější plyn do Evropy dostat a distribuovat jej. Plné vybudování logistiky může trvat mnoho let a zahrnuje vybudování LNG terminálů, plynovodů, dohodnout kontrakty na dodávky, získat přepravní kapacity. Znamená to i budovat jiné než plynové energetické kapacity, jako je jádro a obnovitelné zdroje. Nyní dostáváme cennou, ale drahou lekci, jak důležité je investovat do infrastruktury a surovinové bezpečnosti. A nikoli se jen soustředit na dočasně nízké ceny.
Mimochodem Evropa se zoufale snaží získat břidlicový plyn z USA. Na území Evropy jsou přitom potvrzené zásoby břidlicového plynu pokrývající třicetinásobek roční spotřeby v Evropě. Nejkvalitnější zdroje jsou na Ukrajině, dále pak v Rumunsku, Německu, ve Velké Británii a v Bulharsku. Proč se v EU netěží? Protože v minulosti převážily v rozhodování dopady na životní prostředí. Mezitím USA díky břidlicovým zdrojům výrazně zvýšily svou energetickou bezpečnost.
Politici zemí EU budou muset začít dělat kompromisy. Břidlicový plyn je samozřejmě běh na dlouhou trať. Podobně jako proklamace, že budeme více spoléhat na jaderné zdroje. Odložení uzavření jaderných elektráren a větší zapojení uhelných elektráren je jedním z krátkodobých kompromisů. Nicméně na stole by měla být i změna cenotvorby energií nebo emisní povolenky.
EU však míří do recese, což povede ke snížení poptávky, a tedy k poklesu cen energií. Propočty Mezinárodního měnového fondu ukázaly, že vypnutí ruského plynu by způsobilo největší propad ekonomiky v Maďarsku, na Slovensku a v Česku, a to až o šest procent.
Pokud tak vysoké ceny budou mít tendenci přetrvávat několik let, firmám nezbude (v lepším případě) nic jiného než přesunout energeticky náročnou výrobu do zemí s nízkými cenami energií. Což povede v EU k dlouhodobému poklesu poptávky po energiích, a tedy k poklesu ceny. Nicméně i k poklesu zaměstnanosti a životní úrovně.
Jinými slovy tak extrémně vysoké ceny energií nebudou trápit Evropu dlouhou dobu. Je jen otázka, jak velká část průmyslu a kupní síly Evropanů zůstane, až se tento šok přežene.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny
