Češi bohatší než Japonci a stejně bohatí jako Italové? Průměry HDP zkreslují realitu

Byznysové „srdce“ Česka v Praze na Pankráci.

Byznysové „srdce“ Česka v Praze na Pankráci. Zdroj: Tomáš Jahoda

Jan Novotný

V Česku je oblíbeným sportem mezinárodní srovnávání v různých statistikách. Ať už je to spotřeba piva na hlavu, nebo třeba výše hrubého domácího produktu na hlavu. Tohoto riskantního sportování se dopouštějí i někteří známí ekonomové nebo politici. Jen si vzpomeňme, jak se Andrej Babiš už přede dvěma lety chválil za to, že díky jeho vládě „jsme životní úrovní předstihli Španělsko, dnes jsme na tom jako Itálie“.

Vezmeme-li v úvahu HDP přepočtený v paritě kupní síly na hlavu, byla by to při troše nadsázky pravda přede dvěma lety i dnes. Podle dat Mezinárodního měnového fondu za rok 2022 je Česko na 35. místě (48 919 dolarů), Španělsko na 37. místě (46 551 dolarů) a Itálie na 31. místě (51 062 dolarů). Podle žebříčku se nám loni dokonce podařilo těsně předstihnout Japonsko na 36. místě (48 813 dolarů).

Jenže životní úroveň už se dávno neměří jen prostřednictvím HDP. Dalším ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je index lidského rozvoje HDI (Human Development Index), který sestavuje OSN. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi něž patří lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. HDI teoreticky nabývá hodnot od nuly u nejméně rozvinutých zemí do jedné u těch nejrozvinutějších.

V indexu lidského rozvoje s posledním známým skóre z roku 2021 Česko (0,889) stále zaostává jak za Itálií (0,895), tak Španělskem (0,905) i za Japonskem (0,925). Ale ztrácíme i za Slovinskem (0,918). Jsme zhruba na podobné úrovni jako Estonsko (0,890) nebo Řecko (0,887).

Je také třeba brát v úvahu velké regionální rozdíly jak ve Španělsku, tak hlavně v Itálii. Když se v Česku řekne Španělsko, mnozí si představí Barcelonu. A když se řekne Itálie, tak Milán. Ale Česko jako celek (93 procent průměru HDP EU) není bohatší než Baskicko (108 procent), Katalánsko (98 procent) či Lombardie (128 procent). Česku zvedá průměr bohatá Praha (204 procent). Na druhé straně i ten nejchudší region, tedy severozápad obsahující Karlovarský a Ústecký kraj (61 procent), předstihuje v HDP v paritě kupní síly třeba Sicílii (58 procent) či Kalábrii (56 procent).

Ze statistik životní úrovně a kvality života lze však vyvodit jasný trend: navzdory pandemii či válce na Ukrajině se Češi mají stále lépe. V indexu ekonomické svobody Fraserova institutu poskočilo Česko od roku 1990 ze 101. příčky na dvacátou. Ekonomická svoboda a nízká míra přerozdělování zjevně zintenzivňují třeba inovativní aktivitu, čímž podněcují růst produktivity. V globálním indexu inovací je Česko druhou nejinovativnější ekonomikou bývalého východního bloku po Estonsku.

Podobný růstový trend není samozřejmý třeba na Slovensku, které se zhruba od roku 2015, kdy se v různých žebříčcích přiblížilo na dohled Česku, začíná propadat. Dnes je v HDP v paritě kupní síly na hlavu nejchudší ze zemí visegrádské čtyřky (38 620 dolarů) a v rámci indexu lidského rozvoje je třetí jen těsně před Maďarskem (0,848).