Česká národní banka snížila sazby. Tentokrát možná naposledy
Od předchozího zasedání České národní banky (ČNB) se zásadně proměnilo ekonomické klima. Investoři i centrální bankéři tehdy vnímali zejména inflační rizika spojená s fiskální expanzí v Německu. Nyní je globálním tématem číslo jedna celní politika americké vlády. Přestože cla mohou zrychlit inflaci, převažují především obavy ze slabšího hospodářského růstu. Nejistota a chaos totiž zabíjejí ekonomickou aktivitu. Česká národní banka tak musí poměrně delikátně balancovat.
V březnu naladila bankovní rada jestřábí tón. Ten kromě výše uvedené štědřejší fiskální politiky v Německu souvisel i s přetrvávající inflací v sektoru služeb. Roli sehrává i fakt, že se sazby v tuzemsku již blíží neutrálním úrokům – tedy takovým, které ani nestimulují, ani nebrzdí ekonomiku. Vzhledem k tomu, že se odhad neutrálních sazeb pro Českou republiku nachází zhruba v pásmu 3,25 až 3,5 procenta, může si národní banka dovolit snižovat úroky již pouze kosmeticky.
Na aktuálním zasedání poslali bankéři sazby dolů o dalšího čtvrt procentního bodu. Jejich další manévrovací prostor se tak ještě více ztenčil. Rozhodnutí snížit úroky je vcelku ospravedlnitelné. Ekonomický výhled se za poslední měsíc zhoršil. Bankovní radu zřejmě přesvědčilo i citelnější než očekávané zpomalení inflace. Předběžný odhad naznačuje, že ceny v dubnu rostly meziročním tempem 1,8 procenta, přičemž analytici očekávali jejich zvýšení o 2,1 procenta. V březnu inflace dosahovala 2,7 procenta.
Prostor pro další snížení úroků je omezený
Guvernér Aleš Michl během tiskové konference zopakoval, že hrozbou zůstává zrychlený růst cen v sektoru služeb a celkově zůstávají inflační rizika nakloněna směrem vzhůru. Logicky se tak nabízí otázka, proč ČNB sazby snižovala. Michl argumentoval, že postoj banky byl stále restriktivní a banka si mohla jeho mírné uvolnění dovolit. Zároveň však zdůraznil, že inflace stále limituje prostor pro další snižování úroků.
V tuto chvíli tak investory zajímá, zda byl aktuální „cut“ tím posledním. Guvernér se odmítl k jakémukoliv scénáři zavázat a prohlásil, že bankovní rada nemá vůči dalšímu postupu jednotný názor. Finanční trh nyní zaceňuje, že by sazby mohly klesnout pod tři procenta. To ovšem kontrastuje s rétorikou ČNB a může také souviset s tím, že zdejší trh úrokových instrumentů není tak likvidní a nevysílá proto nejpřesnější signály.
Určitou neznámou je chování Evropské centrální banky (ECB). Její šéfka Christine Lagardeová zvolila na dubnovém zasedání holubičí rétoriku a snížila sazby o čtvrt procentního bodu kvůli obavám z chudokrevného ekonomického výkonu. Pokud se totiž obchodní válka naplno rozjede, bude eurozóna trpět více než Spojené státy. Evropa se ve srovnání s USA více angažuje v zahraničním obchodě.
Tento chmurný výhled znamená, že ECB bude nejspíše snižovat sazby agresivněji, než se původně očekávalo. Pravděpodobně se letos vydá s úroky dolů ještě třikrát. Do prosince tak sazby poklesnou až k 1,5 procenta. Ani tato úroveň nutně nepředstavuje dno – skutečně bude záviset na tom, jak markantně se prohloubí ekonomická bolest.
FLOW: Češi přicházejí na chuť investování do realitních fondů. Čeká je zajímavé zhodnocení i snadný přístup k penězům
ČNB musí svou politiku na ECB kalibrovat. Pokud by zůstala ve srovnání s frankfurtskou institucí jestřábí, mohla by vyvolat tlak na zpevňování koruny. Tuzemská měna se nachází pod úrovni 25 korun za jedno euro. Je tak nejsilnější od loňského června. Nicméně zdaleka nejde o nepřiměřeně silnou úroveň, která by podkopávala tuzemský export.
Vzhledem k současné nevyzpytatelnosti se s globální ekonomikou může stát prakticky cokoliv, a proto nejde s jistotou říct, že je současné snížení sazeb finální. Na druhou stranu pokud světové hospodářství neutrpí pod vlivem cel zásadnější šok, lze předpokládat, že národní banka nepřistoupí do konce roku k více než k jednomu dalšímu snížení sazeb.
