Česko, země řek zatarasených jezy: Měly by se opravovat, nebo bořit?
Zatímco na Vltavě jsou takřka všechny jezy dokonale opravené a sjízdné, o jezech na Ohři, Lužnici, Berounce nebo Sázavě se to zdaleka říci nedá. Proč? Rozhodují při opravách jezů zájmy některých podnikatelů, nebo zájem státu?
Snad všichni naši vodáci, kteří kromě Vltavy jezdí i jiné české řeky (i já mezi ně patřím) si toho markantního rozdílu už určitě museli všimnout.
Například když se dnes vydáte lodí z Vyššího Brodu do Boršova u Českých Budějovic, tedy na nejsplouvanější vodáckou trasu v Česku vůbec, čeká vás pohodově hladká jízda s minimem riskantních překážek.
Prakticky všechny jezy na tomto říčním úseku jsou zrekonstruované – a doplněné buď bezpečnými retardéry pro vodáky, nebo takzvanou šupnou.
Před rekonstrukcí známého krumlovského jezu „Pod Plášťákem“ se pod ním cca každá pátá kanoe „udělala“ = převrátila se i se svojí osádkou do vody, za halasné pozornosti přihlížejících turistů.
Dnes je jez rekonstruovaný a propust vystlaná kartáči, takže při nižším stavu vody loď klouže po kartáčích s tak bezpečným dojezdem, že se „udělat“ nelze, snad ani kdybyste chtěli. Což někteří pravověrní vodáci pochopitelně kritizují, protože tím byla zničena vodácká atraktivita jezu.
Podobnou rekonstrukcí směrem k větší bezpečnosti pro vodáky v posledních letech prošly všechny jezy v tomto úseku – od Rožmberku přes Větřní až ke Zlaté Koruně.
O to víc musí každého vodáka zarazit (jezdíme kromě Vltavy každý rok na jinou českou řeku) stav jezů na dalších českých vodáckých tocích. Na Ohři (úsek Loket–Radošov) jsou jezy z velké části zanedbané a zarostlé, někdy zcela nesjízdné. Podobné je to i na Berounce (Zvíkovec–Nižbor), Sázavě (Sázava–Pikovice) nebo Lužnici (Tábor–Bechyně).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
