Čína spouští thoriový reaktor. Na výsledek experimentu čeká celý svět

Čína jadernou energetiku intenzivně rozvíjí

Čína jadernou energetiku intenzivně rozvíjí Zdroj: profimedia.cz

To, o čem se v odborných kruzích zatím jen opatrně spekulovalo, se stalo skutečností. Čínský jaderný dozor minulý týden udělil společnosti SINAP dlouho očekávané povolení k zahájení provozu experimentálního „solno-thoriového“ reaktoru v poušti Gobi. Pokud bude experiment úspěšný, může to zcela změnit energetiku a udělat z „jádra“ dostupný a ekologický zdroj i pro země, které ho dosud odmítaly nebo k jeho využívání neměly vhodné podmínky. Jedna věc je ale podle odborníků jistá už dnes. Totalitní Čína se nejen díky tomuto experimentu dostává do čela technologického vývoje v oblasti jaderné energetiky. A ukazuje cestu, o které Západ zatím jen mluví.

Článek původně vyšel na info.cz

Solno-thoriový reaktor by měl mít oproti současným reaktorům řadu zásadních výhod, zároveň je ale nutné k jeho využití v běžném komerčním provozu překonat některé technologické výzvy.

Těmi nejdůležitějšími výhodami solno-thoriových reaktorů jsou vysoká bezpečnost provozu, schopnost obejít se bez chlazení vodou a také jednodušší a kratší proces likvidace vyhořelého paliva. Pokud by na světě fungovaly jen solno-thoriové reaktory, nebylo by nutné k nim budovat trvalá hlubinná úložiště vysoce radioaktivního odpadu.

Protože v tomto typu reaktoru odvádí teplo fluoridová sůl a nikoliv voda, může takový reaktor, nezávislý na velkém vodním zdroji, stát prakticky kdekoliv, včetně pouště. Pokud by část soli teoreticky unikla do životního prostředí, na rozdíl od úniku radioaktivní vody by prostě ztuhla a dál se nedostala. Výhodou je také fakt, že odpad ze solno-thoriových reaktorů se rozpadá na stabilní (neradioaktivní prvky) už po 300 až 500 letech, zatímco u současných vyhořelých palivových článků je doba rozpadu řádově delší.

Pokud by se tedy podařilo dovést solno-thoriové reaktory do běžného komerčního provozu, získalo by lidstvo prakticky bezemisní zdroj, nezávislý na vodě (opět velká ekologická výhoda) a s fyzikálně vyloučenou možností vážné jaderné havárie. Co víc si tedy přát? Důkazem očekávání spojených s vývojem solno-thoriových reaktorů je například i fakt, že v nich spatřují budoucnost i někteří rakouští politici, kteří jinak jadernou energetiku v současné podobě zcela odmítají.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!