Co Fialova vláda dělá špatně a v čem je skvělá? Vyvede nás Babiš z marasmu? Průzkumy odhalují pravdu o Česku
Nedávno vydané průzkumy veřejného mínění od různých agentur většinou čteme hlavně kvůli politickým preferencím. Ty ukazují dlouhodobou dominanci Babišova hnutí ANO, které se drží někde kolem 35 procent, plus minus dva tři procentní body. Strany současné koalice mohou být rády, když se na skoro jistého vítěze podzimních voleb začnou aspoň dotahovat. Zajímavější než procenta sem a tam pro strany jsou ale další otázky, které výzkumníci Čechům pokládají navíc.
Tyto otázky ukazují často mnohem podrobnější obrázek než černobílý příběh o tom, jak to vláda dělá všechno špatně nebo jak je skvělá. Či jak nás chce opozice zavléct směrem k Putinovu Rusku nebo vyvést z ekonomického marasmu.
Je to vidět na nedávném průzkumu Kantaru pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka a také na pokračujících průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu Akademie věd. Kantar dal třeba lidem vybrat z dvanácti různých programových bodů tři nejdůležitější, podle kterých by se rozhodovali ve volbách.
Zvítězily dostupná zdravotní péče (35 procent), podpora mladých rodin s dětmi (32 procent) a zajištění přijatelných cen energií (30 procent). Zajímavé je, že členství v EU a NATO by zaujalo jen 23 procent (Kantar se bohužel neptal přímo na bezpečnost). Obecně ale žádné téma nebylo o několik koňských délek před ostatními, aby se na tom daly vyhrát volby.
Je z toho dobře vidět, že voliči pořád upřednostňují témata, která mají konkrétní vliv na jejich život (zdravotnictví, ceny energií), před těmi abstraktními („přístup k celoevropským tématům“ nebo „boj proti korupci“). Zjevné je, že třeba často velmi tristní situace v regionech se zubaři a nyní hlavně s pediatry se promítá do výsledků průzkumů, kdy voliči vnímají zdravotnictví jako něco, v čem současná vládní sestava selhává. Tedy praktická politika vlády má své důsledky.
Máme méně peněz na nákup nemovitosti
Strašidelná otázka byla i na možnost koupě vlastní nemovitosti. Zatímco v listopadu 2019 odpovědělo 10 procent respondentů, že má dostatek vlastních prostředků na pořízení bydlení, 43 procent, že by zažádali o úvěr či hypotéku a dostali ji, a 11 procent by využilo jinou cestu, například příbuzné, letos to bylo už méně. Sedm procent říká, že má dost vlastních peněz, 36 procent by dostalo hypotéku a šest procent by si sehnalo peníze od příbuzných. Sedmačtyřicet procent v letošním průzkumu uvádí, že by peníze nedokázalo sehnat oproti 30 procentům v roce 2019. To je významný, výrazný, a hlavně děsivý nárůst.
Ještě zábavnější než Kantar jsou dlouhodobě prováděné průzkumy CVVM. Ty jsou cenné mimo jiné i v tom, že je instituce dělá už velmi dlouho a je tak vidět, jak se proměňují, či naopak zůstávají konstantní nálady a pocity lidí. Protože nálady a pocity jsou nakonec to, co rozhoduje dnes volby. CVVM tak třeba zveřejnilo na konci ledna výsledky dotazování na názory občanů na hospodářskou situaci Česka a na životní úroveň jejich domácností a je to mimořádně zajímavá sonda do duše českého národa.
Pětina Čechů hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi pozitivně, necelá polovina (48 procent) lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 33 procent ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 15 procent jako „velmi špatnou“, třetina pak říká „ani dobrá, ani špatná“. Je to dokonalý obrat proti letům 2018 a 2019, kdy byla čísla v podstatě přesně opačná. Trojice ran – covid, válka a inflace – udělala s náladami lidí zjevně svoje.
Ale na životní úroveň si nestěžujeme
Naprosto jiné to ale je, pokud máme hodnotit, jak se máme my sami, nikoli země jako celek. Skoro dvě třetiny (64 procent) lidí mají podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 16 procent ji hodnotí jako „velmi“ a 48 procent jako „spíše“ dobrou. Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti jen osm procent občanů, z toho jen procento za velmi špatnou.
Více než čtvrtina (28 procent) lidí pak životní úroveň své domácnosti označila jako „ani dobrou, ani špatnou“. Vcelku zajímavé je, že hodnocení vlastní životní úrovně se od jara 2022, odkdy ukazuje CVVM data, moc neměnilo – pořád si nadpoloviční většina Čechu myslí, že oni sami se mají velmi dobře nebo „spíše dobře“.
Jsou to daleko zajímavější a důležitější čísla, která by měla ale alarmovat všechny politiky. Voliči rádi trestají za inflaci, obecnou ekonomickou situaci a za další reálné či vnímané neduhy stávající vládní garnitury, i když jejich osobní ekonomická situace se nezhoršuje moc, nebo se i zlepšuje. Bylo to hezky vidět na loňských amerických volbách, kdy se tamní ekonomika po covidu zvedla, zaměstnanost i mzdy obecně stoupaly, ale republikáni ovládli ve volbách prezidentský úřad a obě komory Kongresu. U nás asi voliči současné vládní strany na podzim vytrestají také, což ale neznamená automatické vyřešení problémů, které lidé právem pociťují a o kterých mluví v průzkumech.
